Úvod:
Izolace plicních žil v nefarmakologické terapii fibrilace síní je základním výkonem. Tento výkon je slučován se sice malým počtem komplikací, ale jejich závažnost nutí pracoviště provádějící tento výkon přijímat opatření, která počet komplikací sníží
Soubor nemocných a metodika :
V letech 2014-2016 ( do konce srpna ) jsme na našem pracovišti provedli izolaci plicních žil u 1319 nemocných. U části nemocných jsme izolaci plicních žil kombinovali s provedením lineárních linií, jednalo se o persistentní, nebo dlouhodobě persistentní FS. V minulosti jsme zaznamenali několik tamponád srdečních, několik případů obrny n. phrenicus, s úplnou restitucí, ve dvou případech k úplnému obnovení činnosti bránice nedošlo. Další komplikací se kterou jsme se setkali byly léze jícnu. Esofagoskopie byla provedena u všech nemocných, u kterých teplota v jícnu překročila 40 st C, případně poklesla po 15 st.C při aplikaci kryoenergie. U části nemocných byla nalézena drobná léze v jícnu, další řešení byla šetřící, případně tekutá dieta a podávání blokátorů protonové pumpy ve vyšší dávce. U malé části nemocných byla provedena deviace jícnu. Ve všech případech jsme monitorovali teplotu v jícnu multipolární teplotní sondou. Další prevencí závažných komplikací bylo užití ICE u všech nemocných podstupující izolaci plicních žil. V prevenci obrny n. phrenicus stimulujeme tento nerv při aplikacích do pravých plicních žil.
Výsledky a závěr:
Nejčastější komplikací v našem souboru byla přechodná obrna n. phrenicus, přes použitá preventivní opatření. K obrně dochází prakticky skokovitě, oslabení pohybu bránice, které by dovolilo včasné ukončení aplikace došlo jen v 2 případech. V našem souboru jsme nezaznamenali žádnou atrioesofageální píštěl, jen drobné léze jícnu v případech, kdy byla překročena mezní teplota. Nezaznamenali jsme v našem souboru žádné úmrtí.