DLOUHODOBÁ PERSPEKTIVA NEMOCNÝCH OPEROVANÝCH PRO VROZENOU SRDEČNÍ VADU V DĚTSKÉM VĚKU

R. Šreflová, M. Ošmerová, J. Nečas, B. Vítek, M. Rotscheinová, S. Kovalová, Z. Holíková, M. Bednařík, J. Ničovský, J. Černý (Brno)
Tématický okruh: Vrozené vady
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XIV. Výroční sjezd ČKS

V letech 1978-2003 bylo provedeno na brněnské kardiochgirurgii 3 494  srdečních operací v dětském věku. Převážnou většinu  operovaného souboru nadále ambulantně sledujeme i v jejich dospělém  věku.
Podle incidence reziduální  srdeční vady jsme soubor rozdělili na dvě skupiny. Větší skupina 2 128 operovaných je v dobré fyzické kondici,  bez reziduální vady nebo s hemodynamicky nevýznamým reziduálním nálezem. V této skupině jsou zahrnuty zkratové vady nebo lehčí kombinované srdeční vady.
Předmětem našeho zájmu i tohoto sdělení je skupina 1 220  operovaných po radikálních a paliativních výkonech pro komplexní srdeční vadu, po výkonech na chlopních nebo po cévních rekonstrukcích. Tato skupina je zatížena vysokým rizikem vzniku pozdních
komplikací a reziduálních vad.
U komplexní srdeční vady po radikální korekci nacházíme hemodynamicky  významný reziduální nález ve 30-40%, po paliaci více jak v 50%. Tyto nemocné, dnes v adolescentním nebo již dospělém věku, čeká reoperace s výhledem rekonstrukčních výkonů pomocí konduitů, homograftů nebo chlopenních náhrad či jejich  výměny .   U operovaných po  chlopenních plastikách  ( discize,sutury) v dětském věku lze očekávat při časnějších degenerativních změnách a při  progresi reziduálních nálezů reoperaci - většinou chlopenní náhradu protézou. Pro známky  irreversibilního srdečního selhání systémové komory byla zatím ojediněle provedena ortotopická transplantace srdce, lze očekávat nárůst kandidátů k transplantaci především  z řad paliativně řešených komplexních srdečních vad ( pokud to dovolí i jejich plicní funkce).