V letech 1978-2003 bylo provedeno na brněnské kardiochgirurgii 3 494 srdečních operací v dětském věku. Převážnou většinu operovaného souboru nadále ambulantně sledujeme i v jejich dospělém věku.
Podle incidence reziduální srdeční vady jsme soubor rozdělili na dvě skupiny. Větší skupina 2 128 operovaných je v dobré fyzické kondici, bez reziduální vady nebo s hemodynamicky nevýznamým reziduálním nálezem. V této skupině jsou zahrnuty zkratové vady nebo lehčí kombinované srdeční vady.
Předmětem našeho zájmu i tohoto sdělení je skupina 1 220 operovaných po radikálních a paliativních výkonech pro komplexní srdeční vadu, po výkonech na chlopních nebo po cévních rekonstrukcích. Tato skupina je zatížena vysokým rizikem vzniku pozdních
komplikací a reziduálních vad.
U komplexní srdeční vady po radikální korekci nacházíme hemodynamicky významný reziduální nález ve 30-40%, po paliaci více jak v 50%. Tyto nemocné, dnes v adolescentním nebo již dospělém věku, čeká reoperace s výhledem rekonstrukčních výkonů pomocí konduitů, homograftů nebo chlopenních náhrad či jejich výměny . U operovaných po chlopenních plastikách ( discize,sutury) v dětském věku lze očekávat při časnějších degenerativních změnách a při progresi reziduálních nálezů reoperaci - většinou chlopenní náhradu protézou. Pro známky irreversibilního srdečního selhání systémové komory byla zatím ojediněle provedena ortotopická transplantace srdce, lze očekávat nárůst kandidátů k transplantaci především z řad paliativně řešených komplexních srdečních vad ( pokud to dovolí i jejich plicní funkce).