Úvod:Amiodaron patří k nejvíce předepisovaným antiarytmikům.Oblibu si získal pro svojí vysokou účinnost v léčbě komorových i supraventrikulárních arytmií.Představuje však také lék s řadou známých komplikací mezi něž patří i nejzávažnější komplikce,kterou je postižení plic.Kazuistika:Pacient s ischemickou KMP léčený sedmý rok amiodaronem pro perm.FS přichází do ambulance naší kliniky k pravidelé kontrole.Udává dva měsíce trvající suchý kašel a zhoršení námahové dušnosti.Poslechově bilat.polopřízvučné chrůpky.Proveden RTGplic s nálezem bilat.bazálně hrubé interst.kresby.Po navýšení diuretické léčby zlepšení dušnosti,poslechově přetrvávající chrůpky.Opakován RTGplic s mírnou progresí nálezu.Vzhledem k minimál. zánětlivým známkám vysloveno podezření amiodaronové plíce.Následně doplněno HRCT plic s nálezem bazální opacity mléčného skla s okrsky charakteru air-trappingu v parenchymu obou plic.Amiodaron vysazen a pacient odeslán do ambulance Plicní kliniky k došetření interst.plicního procesu.Laboratorně normální hodnoty funkce jater a štítné žlázy,doplněným očním vyšetřením vyloučena korneální depozita.Spirometricky prokázána středně těžká restrikční porucha a težké snížení difúzní kapacity plic.Pacient hospitalizován na Plicní klinice,diagnóza amiodaronové plíce potvrzena.Vstupně pro hyposaturaci a dušnost promptně nasazeny kortikoidy s pozvolným zlepšením stavu.Kontrola v naší ambulanci,pacient se cítí výrazně lépe,zlepšena dušnost a tolerance námahy.Nadále v dispenzarizaci naší kliniky a kliniky Plicních nemocí.Závěr:Amiodaron je velmi účinný lék,současně však jde o preparát s řadou známých nežádoucích účinků včetně zmiňované amiodaronové plicní toxicity.Důležitá je úvaha jíž při indikaci léčby,při nasazení musíme pacienta pečlivě sledovat klinicky i laboratně, nutná mezioborová spolupráce.