ATRIOVENTRIKULÁRNÍ BLOKÁDA III STUPNĚ U 50-LETÉ ŽENY - KAZUISTIKA

Cíl: poukázat na možné příčiny atrioventrikulárních blokád, jejichž včasná diagnóza může významně zlepšit prognózu a kvalitu života našich pacientů.

Kazuistika: 51-letá doposud zdravá žena byla přijata na oddělení pro slabost a dušnost s projevy srdečního selhání při AV blokádě III st. Zaléčeno srdeční selhání, vyloučeny běžné reverzibilní příčiny AV bloku včetně Lymské boreliózy a zvažována implantace KS. Vzhledem k popsané poruše kinetiky volné stěny pravé komory upuštěno od implantace v našem kardiostimulačním centru a pacientka byla přeložena k došetření do kardiocentra. Zde provedeno CMR, ECHO a koronarografie, kde nebyla primárně popsána významná patologie a proto implantován DDDR KS. Následně však ve druhém čtení CMR bylo popsáno diskrétní pozdní sycení v oblasti septa a suspekce na srdeční sarkoidózu. Provedené plicní vyšetření a pravostranná biopsie srdce byly negativní s doporučením sledování. Po dvou letech dochází k exit bloku na komorové elektrodě s nutností výměny komorové elektrody. V následujícím roce se objevuje progredující dušnost s projevy srdečního selhání. Dle ECHO těžká systolická dysfunkce LK s EF 25% a atypickými jizvami myokardu LK s maximem v bazální části septa. Doplněno PET CT, kde vysloveno podezření na aktivní formu sarkoidózy a dle transbronchiální punkce LU potvrzen granulomatózní zánět. Zahájena imunosupresivní léčba se zlepšením EF LK na 35%, indikován upgrade na BiV ICD. Pacientka je nyní relativně stabilní a zvažuje možnost návratu do práce.  

Závěr: sarkoidóza srdce je nepříliš častou, poddiagnostikovávanou jednotkou. Prvním projevem mohou být arytmie jako AV blokády či KT. Diagnóza je možná s využitím metod nukleární medicíny (SPECT a PET CT), magnetické rezonance či biopsie srdeční, nutná je spolupráce s plicním oddělením. I takto však může dojít k opoždění diagnózy, což má pro pacienty vážné důsledky.