Vývoj dolní duté žíly ve 4.-8. týdnu embryonálního života je komplexní proces při kterém se musí vytvořit několik anastomóz mezi třemi párovými embryonálními žilami. Výsledkem komplikace tohoto procesu mohou být četné varianty v žilním průběhu jak v pánvi tak v břišní dutině. Anomálie dolní duté žíly jsou většinou asymptomatické, vzácně mohou způsobit hlubokou žilní trombózu či chronickou žilní insuficienci.
Popisujeme případ 59-letého pacienta přijatého k radiofrekvenční ablaci pro paroxysmální fibrilaci síní. Po zvyklé připravě a kanylaci obou femorálních žil se nepodařilo zavedení dekapolárního katetru do koronárního sinu dokonce s distálním koncem katetru projikujícího se v levé šikmé projekci mimo srdeční stín. Následně provedená venografie průběhu dolní duté žíly odhalila příčinu v anomální variantě popsané jako chybějící hepatální úsek dolní duté žíly, pokračující jako retrokardiálně jako vena azygos a ústící nad pravou síní do horní duté žíly. Tato anomálie popsaná v literatuře s prevalencí 0,6% nám tedy znemožnila provedení radiofrekvenční ablace fibrilace síní. V literatuře je na popisech případů dokumentováno provedení ablace přes tuto anomální variantu dolní duté žíly femorálním přístupem v pravé síni ( typický flutter, AVNRT a pravostranná přídatná dráha). V loňském roce byla dokonce publikována kazuistika ablace fibrilace síní při této anomálii jugulárním přístupem.