FORAMEN OVALE PATENS JE NEZÁVISLÝM RIZIKOVÝM FAKTOREM VZNIKU NEVYPROVOKOVANÉ DEKOMPRESNÍ PŘÍHODY U REKREAČNÍCH POTÁPĚČŮ.

Cíl: Dekompresní choroba (DCS) vzniká na podkladě ischemizace tkání dusíkovými bublinami tvořícími se při výstupu potápěče na hladinu. Pravděpodobnost vzniku bublin roste s mírou nasycení tkání (doba expozice, hloubka) a rychlostí dekomprese. Potápěč, který poruší dekompresní pravidla je ohrožen vznikem DCS. Bylo však prokázáno, že malé množství dusíkových bublin vzniká v žilní krvi i při správně provedeném rekreačním ponoru. Přepokládá se, že PFO může zvyšovat riziko vzniku DCS pomocí paradoxní embolizace dusíkových bublin. Kazuisticky jsou popisovány případy vzniku nevyprovokované DCS (t.j. bez porušení dekompresních pravidel) u potápěčů s PFO. Cílem této práce bylo zjistit, zda je přítomnost PFO rizikovým faktorem pro vznik nevyprovokované DCS.

Materiál a metodika: Od ledna 2006 do ledna 2014 bylo vyšetřeno celkem 489 potápěčů na přítomnost PFO pomocí transkraniální dopplerovské ultrasonografie (TCD). U všech byla sbírána anamnestická data, včetně výskytu nevyprovokované dekompresní příhody. K analýze rizikových faktorů byla použita analýza přežití.

Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 489 potápěčů, 36 (7%) z nich prodělalo nevyprovokovanou dekompresní příhodu. Riziko nevyprovokované DCS se podle log-rank testu Kaplan-Meierovy analýzy statisticky významně lišilo mezi potápěči s a bez PFO, χ2 (1) = 49,068, p < 0,001 (viz obr. 1). Mezi skupinami s a bez anamnézy nevyprovokované DCS nebyl významný rozdíl ve věku, pohlaví, body mass indexu, počtu ponorů ani prevalenci kuřáctví.

Závěr: Výsledky této retrospektivní analýzy naznačují významně vyšší riziko vzniku nevyprovokované DCS u potápěčů s PFO. Vzhledem k tomu, že počet rekreačních potápěčů celosvětově dosahuje několika miliónů, představuje toto potenciální riziko nepredikovatelných příhod zásadní výzvu pro prevenci DCS a otevírá otázku vhodnosti screeningu PFO u všech potápěčů.