Cíl: Zhodnocení komplikací katetrové ablace paroxysmální fibrilaci síní (PFS).
Metodika: Retrospektivní analýza hospitalizačních záznamů pro provedení 1287 výkonů 4 operatéry (462, 429, 237 a 159 výkonů) u 946 pacientů (32% žen, 57±10 let) s PFS Komplikace zahrnovaly i prostý hematom třísla bez intervence s hospitalizací >5 dnů.
Výsledky: Na konci sledování 69±42 měsíců po provedení 1287 výkonů mělo stabilní SR 85% pacientů (71% bez antiarytmik). Doba hospitalizace byla 4,6±2,5 (1-26) dnů. Z celkového počtu 140 komplikací převážnou většinu tvořily cévní komplikace v místě vpichu řešené konzervativně. Závažné komplikace zahrnovaly tamponádu (n=4; 0,3%/výkon; 0,4%/pacienta), CMP/TIA (n=9) s následkem u 4 (0,5%) pacientů (porucha vízu 2x, šumění v uších 1x, porucha jemné motoriky ruky 1x), hemothorax s chirurgickou revizí (n=1), krvácení do pleury s drenáží (n=1), pneumotorax s drenáží (n=1) a intervenovanou stenózu PŽ (n=1). Chirurgická revize třísla byla nutná u 20 (2,1% pacientů a podání erymasy bez intervence u 23 (2,4%) pacientů. Další komplikace zahrnovaly konzervativně léčenou ileo-femorální žilní trombózu (n=2), pleurální výpotek (n=2), sepsi, respirační selhání, a femorální neuropraxi (vše n=1). Komplikace byly častěji u starších pacientů (p<0.0001) a u žen (p=0,0002). Jednotliví operatéři zaznamenali 5%, 13%, 20% a 8% všech komplikací na výkon; tamponádu u 0% 0,6% 0,4% a 0% výkonů, CMP/TIA u 0,2%, 0,9%, 1,6% a 0% výkonů, hemothorax/krvácení do pleury/PNO u 0%, 0,2%, 0,8% a 0,6% výkonů, chirurgickou revizi třísla po 0,8%, 1,8%, 2,5% a 1,2% výkonů a podání erymasy bez revize třísla po 0,6%, 2,5%, 3,3% a 0,6% výkonů.
Závěr: Závažné komplikace ablace PFS s intervencí nebo s následky jsou vzácné a souvisejí s věkem a pohlavím pacienta a zkušeností operatéra.