VÝCHODISKO: Kvalita života (QoL) a tzv subjektivní well-being představují opomíjenou součást sekundární prevence vaskulární chorob. V naší analyze jsme se zaměřili na prediktory QoL u stabilizovaných pacientů po první ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP).
METODIKA: Studie zahrnovala průřezovou a prospektivní část. Vyšetřeno bylo 341 pacientů (prům. věk 69.0 (±SD 9.1)), a to 6-36 měsíců po propuštění z hospitalizace pro první iCMP (český vzorek studie EUROASPIRE III-stroke survey). QoL byla objektivizována pomocí dotazníku SF-36 (36-item Short-Form Health Survey). Realizována byla vyšetření zaměřená na rizikový profil pacientů, aktuální klinický stav a přítomnost deprese a anxiozity pomocí skorovacího systemu HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale) Prospektivní část představovala stanovení 5-ti leté celkové a kardiovaskulární mortality.
VÝSLEDKY: Anxieta, depresivní ladění (HADS skore≥11), BNP (brain natriuretic peptide) ≥ 150 ng/mL, reziduální motorický deficit, iniciálně špatný funkční stav (Rankinovo skore ≥ 4 při dimisi po CMP) a zvýšený krevní tlak byly identifikovány jako hlavní deterrminanty zhoršené kvality života dle SF-36 skore při vstupním klinickém vyšetření (tj průřezová část studie).
Prospektivní část studie: celková a kardiovaskulární pětiletá mortalita činily ve sledovaném souboru 25.8% a 19.9%, resp. i po komplexní adjustaci na potenciální kovariátní faktory, pacienti s SF-36 skore ≤40 (vstupně) vykazovali během pětiletého sledování vice než dvojnásobnou kardiovaskulární mortalitu [HRR 2.11 (95%CI: 1.23-3.64), p <0.007; Coxproportional hazard model).
ZÁVĚR: Anxieta, depresivní ladění a zvýšené BNP byly nejsilnější prediktory porušené kvality života u stabilních pacientů po iCMP. Snížený index kvality života (SF-36 skore) navíc představoval nezávislý surogátní predictor kardiovaskulární mortality.
Podpořeno grantem IGA NZ 12102