Soubor 57 hypertoniků (45 mužů, 15 žen), průměrného věku 49,7 roků s BMI 29,7 kg/m2 , u nichž jsme diagnostikovali metabolický syndrom jsme vyšetřili TK pomocí 24hodinového monitorování. Morfologii levé komory jsme hodnotili 2-D echokardiografickým vyšetřením, diastolické parametry pomocí doplerovského vyšetření transmitrálního toku a tkáňového doplerovského hodnocení pohybu mitrálního prstence. Vedle základních biochemických parametrů jsme zjišťovali některé biochemické markery aterosklerózy. Sledovali jsme také funkci ledvin stanovením glomerulární filtrace a mikroalbuminurii.
Nalezli jsme závislost mezi hmotností levé komory vyjádřené indexem hmotnosti levé komory, diastolickou funkcí levé komory a krevním tlakem. Respondenti se zvýšenou masou levé komory měli podstatně vyšší průměrný noční TK ve srovnání s jedinci bez hypertrofie (122,2/73,6 mmHg proti 126,1/76,4 mmHg). Rozdíly v průměrných denních tlacích byly nesignifikantní.
Osoby s doplerovsky stanovenou diastolickou dysfunkcí (43% souboru) měli, oproti respondentům s normální diastolickou funkcí, jasně vyšší průměrný 24hodinový i denní TK. Rozdíly ve spánkovém krevním tlaku nebyly významné. Obdobné rozdíly průměrného 24hodinového tlaku jsme zjistili mezi jedinci se sníženou a normální glomerulární filtrací ( 138/88 versus 134/83,2 mmHg ).
Již u osob s mírnou hypertenzí s průměrným kazuálním krevním tlakem 140,3/91,2 mmHg jsme nalezli známky orgánového postižení.
Naše nálezy podporují názory a doporučení, že je vhodné u rizikových osob ovlivňovat krevní tlak již při nižších hodnotách než je horní hranice normy 140/90 mmHg.