FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HODNOTY NT-PROBNP U STARŠÍ POPULACE S NORMÁLNÍ SYSTOLICKOU FUNKCÍ LEVÉ KOMORY BEZ ZNÁMEK SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

M. Vytiska, P. Kala, O. Boček, P. Jeřábek, P. Neugebauer, M. Poloczek, J. Pařenica, C. Xxxx, J. Špinar (Nitra, SR, Brno, Nitra)
Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XV. výroční sjezd ČKS

Úvod: Zvýšené hodnoty NT-proBNP dobře korelují s funkční třídou NYHA, ejekční frakcí levé komory (LK) a prognózou u pacientů se srdečním selháním (SS) v důsledku systolické dysfunkce levé komory.U pacientů bez syndromu SS je zvýšení NT-proBNP považováno za prognosticky významné stran mortality a výskytu kardiovaskulární příhody a to bez ohledu na funkci (LK).
Cílem práce je poukázat na faktory ovlivňující hodnoty NT-proBNP u starší populace bez syndromu SS s normální systolickou funkcí LK.
Metody: Soubor tvořilo 267 elektivních pacientů ve věku 50-82 let, průměr 62 let, z toho 47% žen. Zařazení pacienti byly hemodynamicky stabilní, bez anamnézy infarktu myokardu a s normální systolickou funkcí LK. Ve stejný den byly provedeny: levostranná srdeční katetrizace, odběr NT-proBNP a echokardiografické vyšetření srdce. Diabetes, hypertenze, ICHS, obezita, věk, pohlaví, medikace a enddiastolický tlak v levé komoře byly vybrány jako faktory s možným dopadem na hladinu NT-proBNP. Z ECHO parametrů jsme hodnotili velikost levé síně, indexovanou masu LK a poměr E/Ea.
Výsledky: Střední hodnota NT-proBNP byla 112,5 pg/ml (min.11; max.1943). Z celkového počtu vyšetřených pacientů mělo zvýšené hodnoty NT- proBNP ( >125pg/ml ) 119 pacientů (45%). Z výše uvedených faktorů měli věk a pohlaví významný dopad na hladinu NT-proBNP (p >0,01), obezita měla trend k její ovlivnění (p= 0,06). Z ECHO parametrů měli těsný vztah k naměřené hodnotě NT proBNP velikost levé síně a poměr E/Ea (p<0,01).
Závěr: Hladina NT-proBNP je výsledkem činnosti kardiorenální osy. Její aktivita pravděpodobně nezávisí  pouze na stavu hemodynamiky, ale i na mnoha dalších faktorech se vztahem ke kardiovaskulárnímu aparátu. 
Práce vznikla s podporou grantu NR/8481-3 IGA MZ ČR