Cíl : Srovnání mortality a kvality života u pacientů (pac.) s chronickým srdečním selháním (CHSS) po zavedení resynchronizační terapie biventrikulárním kardiostimulátorem (CRT). Srovnávali jsme pacienty se sinusovým rytmem (SR), permanentní fibrilací síní (fisi) a s nově vzniklou fisi po implantaci CRT.
Metodika : Retrospektivní follow-up kvality života pacientů v 1.,3.,6.,12. měsíci a mortalita ve 12. měsíci po zavedení CRT u pacientů hospitalizovaných na IKK FN Brno v letech 2002-2005.
Byla sledována skupina 62 pac. s CHSS průměrného věku 67±8 let, prům. EF LK 23,5%, z toho mužů 46 (71%). Průměrná doba sledování byla 23 ± 14 měsíců. Permanentní fibrilaci síní mělo 7 pac. (11,3%), sinusový rytmus trvale udrželo 50 pac. (80,6%) a nově po zavedení CRT se vyvinula fibrilace síní u 5 pac. (8,1%).
Výsledky : Jednoroční mortalita u pacientů s trvajícím SR byla 14%, u pac. s permanentní fisi 14,3%, u pac. s nově vzniklou fisi po zavedení CRT byla 20%. Nebyl signifikantní rozdíl v mortalitě mezi pac. se SR a pac. s perman. fisi či nově vzniklou fisi. Kvalita života ve 12. měsíci, posuzovaná podle NYHA klasifikace, hodnocení tolerance námahy a subjektivního stavu pacientem, vykazovala signifikantní rozdíl ve prospěch pacientů se SR ve srovnání s pac. s permanentní fisi (p<0,05) i s pac. s fisi nově vzniklou po zavedení CRT (p<0,05).
Závěr : Jednoroční follow-up potvrdil benefit ze zavedení CRT u CHSS pacientů. Není statisticky významný rozdíl v mortalitě mezi pacienty s trvajícím SR a pacienty s permanentí fisi či s nově vzniklou fisi. Pacienti léčení CRT se SR mají lepší kvalitu života ve srovnání s pacienty, u kterých se po implantaci biventrikulárního kardiostimulátoru vyvinula fisi či pacienty s permanentní fisi již před implantací.