Buchtová K., Novák M., Kamarýt P., Lipoldová J., *Homolka P., Vykypěl T., *Siegelová J.
I.interní-kardioangiologická klinika
*Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace
Fakultní nemocnice u sv. Anny, Pekařská 53, Brno
Cíl: 1) Stanovit pomocí impedanční kardiografie (IKG) optimální atrioventrikulární interval (AVI) dle maximálního (max) srdečního výdeje (cardiac output – CO). 2) Posoudit, zda při stimulaci A00 je CO větší než při D00.
Pacienti a metody: 34 pacientům (pac), 19 mužům a 15 ženám, prům. věku 7010,6 roků, se sick sinus syndromem - SSS (u 9 pac ischemické, u 25 pac neischemické etiologie) stanoven vleže, při normálním dýchání CO pomocí IKG (Task Force Monitor CNSystems, Rakousko). PM programován: DDD, 80.min-1 (aby byla zajištěna konstantní frekvence stimulace), AVI 75, 100, 120, 140, 160, 180, 250 a 300 ms (AVI programovány randomizovaně). Vyrovnávací období 2 min, měřené období 2 min.U 10 pac proveden retest při jednom z AVI.
Výsledky:
Maximální CO při jednotlivých AVintervalech, D00, 80.min-1 (n=34)
AVI [ms] 75 100 120 140 160 180 250 300
max CO u n pac 1 9 4 13 1 7 0 0
Retestem potvrzena reproducibilita naměřených hodnot s rozdílem ±0,1 l.min-1.
Diskuse: Při experimentálním prodlužování AVI u pac se SSS dochází jednak ke změně síňového příspěvku (zvýšení – snížení), a jednak ke změně QRS (plně uchvácený, splynulý QRS při D00, spontánní QRS při A00). Obě změny ovlivňují CO. Neočekávaným výsledkem je velký počet pac s „optimálním“ krátkým AVI (vedoucí k sekvenční stimulaci D00 s možným vznikem dysfunkce komorové kontrakce). Otaznou zůstává i definice optimálního AVI.
Závěr: U pacientů se SSS stanoven impedanční kardiografií „optimální“ AV interval dle maximálního CO. Vykazoval zřetelné interindividuální rozdíly (v souhlase s jinými metodami). Nepotvrzen vyšší CO při stimulaci A00 oproti D00.