Cílem práce je hodnocení vlastností periferní tepen u nemocných s metabolickým syndromem (MS) a diabetiků 2.typu s hypertenzí (HT + DM) a vztah k funkčním vlastnostem levé komory srdeční. U 44 nemocných s MS – průměrný věk 45 let , BMI 32,4 a 42 nemocných s HT + DM – průměrného věku 64 let, BMI 29,6 s nepoškozenou ledvinnou funkcí jsme hodnotili vlastnosti periferních tepen pomocí měření rychlosti pulsové vlny mezi aortou a stehenní tepnou, diastolické vlastnosti levé komory srdeční pomocí echokardiografie s dopplerovským znázorněním mitrálního průtoku a tkáňového dopplerovského zobrazení pohybu mitrálního prstence. U všech nemocných byla vyšetřena hladina natriuretických peptidů BNP a NTpro BNP. Průměrné hodnoty rychlosti pulsové vlny aorta - stehenní tepna byly u skupiny s MS nižší než u skupiny HT a DM (11,41 m/s oproti 12,81 m/s), stejně jako hodnota BNP byla zvýšena u nemocných s HT a DM více než u skupiny s MS (44,2 oproti 15,0 pmol/l). Všichni nemocní měli normální systolickou funkci levé komory srdeční, nemocní s DM + HT měli vyšší hodnotu masy levé komory oproti skupině s MS (111,9 oproti 93,05 g/m2). Dopplerovské kriteria diastolické dysfunkce levé komory mělo 42% nemocných s MS a 50% nemocných s HT a DM. U nemocných s MS a HT a DM jsme nalezli korelaci mezi vlastnostmi periferních tepen charakterizované rychlostí pulsové vlny a nálezem diastolické dysfunkce levé komory a hodnotami natriuretických peptidů. Hodnocení rychlosti pulsové vlny může být použito k rizikové stratifikaci kardiovaskulárního systému u nemocných s metabolickým syndromem, insulinorezistencí a hypertenzí. Porušená poddajnost tepenného systému se může podílet na vzniku diastolické dysfunkce levé komory srdeční.