V následující kasuistice chceme demonstrovat 25-letou pacientku po implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD) v roce 1997 pro recidivující synkopy s indukovatelností fibrilace komor při elektrofyziologickém vyšetření. V roce 2002 byla přijata k výměně přístroje pro vyčerpání bateriového zdroje (kritérium ERI). Výboj od reimplantace přístroje nepozorovala, byla asymptomatická. V prosinci 2005 byly při kontrole přístroje zjištěny falešné epizody nesetrvalé komorové tachykardie (nsKT), byla upravena programace přístroje (senzing a počet detekovaných cyklů). Při kontrole v lednu 2006 přetrvávala detekce nsKT – jednalo se t.č. o technický problém a nemocná zůstávala zcela asymptomatická. Počet detekovaných cyklů výrazněji nestoupal, proto byl zvolen konzervativní postup při častějších kontrolách přístroje. Od poslední kontroly v únoru 2006 nadále asymptomatická. Byla provedena týdenní holterovská monitorace EKG k ověření rytmu – během této monitorace nebyla zachycena žádná komorová ektopická aktivita, ačkoliv přístroj detekoval epizody nsKT.
Sedmidenní kontinuální holterovská monitorace může v individuálních případech sloužit k ověření uvažovaného technického původu detekce arytmií v diferenciální diagnostice poruch funkce implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a kardiostimulátorů.