MÁ ANTIBIOTICKÁ PROFYLAXE OPODSTATNĚNÍ U IMPLANTACÍ KARDIOSTIMULÁTORŮ A ICD?

J. Livorová, M. Masláková, K. Kemzová (Praha)
Tématický okruh:
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XV. výroční sjezd ČKS

Úvod: Význam antibiotické profylaxe – indikace, délka trvání a typ použitého antibiotika není stále jednoznačně objasněn. Řada prací zpochybňuje úlohu preventivního podávání antibiotik, existuje ale i řada studií, které tuto teorii podporují.
Cíl práce: Srovnání počtu infekčních komplikací ve střednědobém sledování u nemocných s primo a reimplatací kardiostimulátorů ( KS ) a implantabilních kardioverterů – defibrilátorů  ( ICD ).
Metodika: 121 konsekutivních pacientů s provedenou primo ( 82 )  a  reimplantací  KS a ICD ( 39 ) v lednu až březnu 2003 bylo sledováno ambulantně po dobu 3 let (průměr 32 +- 8 měs.)  Tyto nemocní byli randomizováni 1:1 k preventivní ATB terapii ( cefalosporin 1-3 g.iv.dle hmotnosti  –  1 hodinu před výkonem a dále 2.dávka 8 hod. po výkonu ).
Byl hodnocen výskyt infekčních komplikací v kapse KS, výskyt infekční endokarditidy a komplikace léčby infekcí.
Výsledky :

 komplikace

 primo

ATB +

 reimplantace

ATB +

 primo

ATB -

 reimplantace

ATB -

      p        
 inf.kapsy       0              1       3             4     0.01
 endokarditis       0              1       2             4     0.01
 úmrtí       0              1       1             2     ns

Závěr: Jako rizikové se jeví z pohledu infekčních komplikací zejména reimplantace jak KS tak ICD. Méně infekčních komplikací se ve střednědobém sledování vyskytlo u nemocných s podáním profylaktického antibiotika parenterálně. ATB prevence tak může dlouhodobě přispět ke snížení nutnosti kompletních extrakcí systémů jak endovazální, tak kardiochirurgickou  cestou z důvodů závažných infekčních komplikací u implantátů.