Cíl: Zhodnotit změny diastolické funkce LK (levé komory srdeční) u pacientů s ICHS a řízeným tréninkovým programem.
Soubor pacientů a metodika: 25 nemocných s chronickou ICHS a absolvovaným 3-měsíčním tréninkovým programem bylo retrospektivně po 1 roce sledování rozděleno do 2 skupin podle jejich fyzické aktivity po ukončení řízeného programu: skupina A - pacienti, kteří navázali intenzivní individuální aktivitou a skupina B - pacienti, kteří v tréninku nepokračovali.
Diastolická funkce LK byla hodnocena pomocí pulsní tkáňové dopplerovské echokardiografie. Byly stanoveny hodnoty časných diastolických rychlostí mitrálního anulu na septu (Ea sept), laterální (Ea lat), přední (Ea ant) a dolní stěně (Ea inf) levé komory. Celková diastolická funkce LK (Ea celk) byla hodnocena jako průměr časných diastolických rychlostí (Ea) všech hodnocených stěn u daného pacienta. Změny regionální a celkové diastolické funkce LK byly srovnávány v klidu a při maximální zátěži dobutaminem.
Výsledky: U 12 pacientů skupiny A došlo v klidu ke zvýšení rychlosti vlny Ea sept o 0,13 cm/s, Ea ant o 0,05 cm/s a Ea inf o 0,34 cm/s, ke snížení rychlosti vlny Ea lat o 0,58 cm/s a Ea celk o 0,02 cm/s (vše p=NS). Při zátěži došlo ke snížení rychlosti vlny Ea sept o 0,03 cm/s (p=NS), zvýšení rychlosti vlny Ea lat o 2,97 cm/s (p<0,05), Ea inf o 1,84 cm/s (p=NS), Ea ant o 2,65 cm/s (p<0,05) a Ea celk o 1,86 cm/s (p<0,05).
Ve skupině B došlo u 13 pacientů v klidu ke snížení rychlosti vlny Ea lat o 1,11 cm/s, Ea ant o 1,04 cm/s, Ea inf o 1,63 cm/s (vše p=NS) a Ea sept o 1,27 (p<0,05), Ea celk o 1,26 cm/s (p<0,05). Při zátěži došlo ke snížení rychlosti vlny Ea lat o 0,41 cm/s, Ea sept o 1,14 cm/s, Ea inf o 0,78 cm/s, Ea celk o 0,78 cm/s (vše p=NS) a Ea ant o 0,79 cm/s (p<0,05).
Závěr: Byl zjištěn trend k příznivému ovlivnění parametrů diastolické funkce LK pravidelnou tělesnou aktivitou.