Cirkadiánním rytmům podléhá mnoho biologických funkcí dle denní doby. Ovlivňují naši emocionální, fyzickou a kognitivní výkonnost, působí na tělesnou teplotu i hladiny hormonů. V projevech cirkadiánní rytmicity existují mezi lidmi velké rozdíly - cirkadiánní preference. Na jedné straně se nacházejí ranní ptáčata, jedinci, kteří se spontánně dříve probouzejí, ráno jsou čilí a večer chodí dříve spát. Na té druhé pak noční sovy, dávající přednost odpoledním či večerním aktivitám, probouzející se hůře a s prodlevou, než dosáhnou plné čilosti.
Úkolem výzkumného šetření bylo zjistit vliv cirkadiánního chronotypu a směnnosti na spánek u všeobecných sester interních oborů. Metodou výzkumu bylo kvantitativní dotazníkové šetření skládající se z validované Kompozitní škály ranních a večerních typů, položek vztahujících se ke směnnosti a spánku zkoumaného souboru. Soubor respondentů tvořilo 270 všeobecných sester (262 žen a 8 mužů) pracujících ve směnném provoze na pracovištích interních oborů.
Výsledky výzkumu prokázaly, že práce na směny způsobila narušení biologických rytmů, které mohou negativně ovlivnit nejen zdravotníka samotného, ale i efektivitu jeho výkonu ve smyslu ohrožení vlastního zdraví, výskytu pochybení či ohrožení pacienta. Na základě získaných dat a výsledků lze konstatovat také existenci signifikance a shodnosti cirkadiánního chronotypu s charakteristickými rysy jednotlivých (ranní, neutrální, večerní) typů u zkoumaného souboru sester, které se poté odrážejí v adaptaci na směnný provoz. Dále bylo zjištěno, že tolerance směnného provozu ke směnnosti klesá s věkem.
Proto je nutné přihlížet k vysoké individualitě a variabilitě cirkadiánních chronotypům a charakterovým vlastnostem jednotlivých typů pro dlouhodobou toleranci směnnosti, jelikož osobu směnné sestry nelze chápat pouze jako „pracovníka“, ale musíme ji brát mnohem komplexněji.