Přes pokroky ve farmakoterapii hypertenze je 10-30% pacientů rezistentních na medikamentózní léčbu. Pro tyto nemocné jsou v posledních letech k dispozici i nefarmakologické postupy, především renální denervace (RD) a stimulace baroreceptorů (BRS).
RD snižuje aktivitu sympatických renálních afferentních nervů vedoucí k poklesu centrální sympatické stimulace. BRS - stimulace baroreceptorů - vede jak ke snížení sympatické aktivity, tak ke zvýšení vagové aktivity.
Uvádíme kazuistiku 61 leté polymorbidní pacientky s více než 20 letou anamnézou těžce korigovatelné hypertenze. V minulosti absolvovala PTA renální tepny dx., ta byla dle aktuální angiografie bez známek restenózy, t.č. nebyla prokázána ani jiná sekundarita. Nemocná byla v r. 2014 opakovaně hospitalizovaná na našem odd., a to jak pro dekorigovanou hypertenzi, tak pro akutní koronární syndrom.
Pacientka byla léčena až 9-kombinací velkých dávek antihypertenzív vč. opakované nutnosti i.v. korekce Isoketem a Ebrantilem.
V rámci nefarmakologické léčby absolvovala nejprve ablaci renálního sympatiku, jejíž efekt byl jen přechodný. Do 3 měsíců měla krevní tlak opět s kritickými hodnotami s nutností rehospitalizace. Stav komplikovaly m.j. ataky krátkého bezvědomí spojené se vzestupem TK až na 250/130 mmHg.
Pacientce byl během pobytu implantován stimulátor baroreceptorů - na bifurkaci a.carotis dx. byla našita bodová elektroda, stimulátor vložen do kapsy nad m. pectoralis dx. Po výkonu došlo k postupnému zklidnění pacientky, bylo možné snižovat dávky antihypertenzív, krevní tlak se stabilizoval na uspokojivých hodnotách, odezněly kolapsové stavy. Nemocná byla dimitována po 71 dnech pobytu na 5-kombinaci podstatně redukovaných dávek antihypertenzív. Dosud je ve stabilním stavu.