Cíl. Analýzy nákladové efektivity v oblasti intervenční kardiologie se v ČR zatím významně neobjevují. Cílem bylo provést analýzu nákladové efektivity, zjistit přímé náklady na léčbu a zhodnotit kvalitu života ve sledovaném souboru za období 3 – 12měsíců po stanovení FFR. Soubor a metodika. Prospektivně sledováno 77 pacientů se stabilní ICHS, u kterých bylo provedeno stanovení FFR u angiograficky hraničně významných stenóz. Soubor byl rozdělen do 2 skupin. První je skupina s FFR≤ 0,80 (PCI+stent). Druhá skupina pacientů s FFR >0,80 (non-PCI). Pro obě skupiny byly porovnány z pohledu nákladovosti na jejich léčbu a provést analýzu přímých nákladů včetně citlivostní analýzy a hodnocení kvality života a klinického účinku v průběhu referenčního období 3 – 12 měsíců. Výsledky. Celkové náklady na pacienta jsou významně nižší ve skupině pacientů non-PCI. Konkrétně se tedy jedná o nižší náklady 69 % při vstupních parametrech, po třech měsících je to opět o 69 %, v šestém měsíci o 70,2 % a ve dvanáctém měsíci sledování o 75,5 %. Přestože výsledky hodnocení kvality života svědčí pro významnější procentuální změnu ve skupině skupinu pacientů non-PCI, testování hypotéz, kromě jedné hraniční hodnoty ve třetím měsíci sledování, neprokázalo statisticky významný rozdíl mezi skupinami v hodnotách HRQoL (kvalita života podmíněná zdravím). Celkové výsledky analýzy nákladové efektivity ukazují, že poměr nákladů na jednotku efektu, je více než o 2/3 nižší v případě skupiny non-PCI. Konzervativní postup (skupina non-PCI) je významně nákladově efektivnější než postup řešený PCI s navazující implantací stentu (skupina PCI + stent) na bázi FFR měření. Závěr. Analýza nákladové efektivity dokumentovala nižší náklady a vyšší střední hodnota indexu kvality života HRQoL u probandů ve skupině s konzervativním postupem léčby ve srovnání se intervenčně léčenou skupinou.