TRANSATLANTICKÉ ROZDÍLY VE STRATIFIKACI RIZIKA NÁHLÉ SMRTI U PACIENTŮ S HYPERTROFICKOU KARDIOMYOPATIÍ

D. Durdilova, D. Zemánek, P. Tomašov, J. Veselka (Praha)
Tématický okruh: Choroby myokardu a perikardu
Typ: Poster - lékařský, XXIII. výroční sjezd ČKS

Úvod: Část pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM) je zatížena rizikem náhlého úmrtí. V primární prevenci slouží k jejich detekci stratifikační systémy uvedené v doporučených postupech European Society of Cardiology (ESC) z roku 2014 a American College of Cardiology Foundation/American Heart Association (ACCF/AHA) z roku 2011.

Cíl: V této studii jsme srovnali na kohortě nemocných s HCM potenciální indikace k implantaci kardioverteru-defibrilátoru (ICD) dle stratifikačních systémů ESC a ACCF/AHA.

Metodika: Retrospektivní hodnocení prospektivně sbíraných dat v registru HCM pacientů jednoho centra.

Výsledky: V registru jsme hodnotili riziko náhlého úmrtí u 279 konsekutivních pacientů s HCM (průměrný věk 52,2±16,6 let, 49 % ženy). Do studie jsme zařadili 132 pacientů (48,1±15,8 let, 45% ženy), u nichž byla provedena kompletní stratifikace stran rizika náhlé smrti dle doporučených postupů ESC i ACCF/AHA. Pacienti byli sledováni po dobu 5,5±2,2 let (677 pacientských let). Dle ESC by byla v indikaci IIa doporučena implantace ICD 8 pacientům (6%), dle ACCF/AHA 29 pacientům (22%) (p<0,01). V součtu indikací IIa a IIb byl tento rozdíl rovněž statisticky významný (20% vs 50%; p<0,01).

Závěr: Americká ACCF/AHA doporučení k preventivní implantaci ICD jsou významně liberálnější než nově publikovaná doporučení ESC. K ověření efektivnosti a bezpečnosti jednotlivých stratifikačních systémů a jejich vzájemnému srovnání bude třeba provést mezinárodní multicentrickou studii.