Cíl: Prokázat vyšší výskyt ischemických ložisek mozku u pacientů s akutní plicní embolií a současně přítomným patentním foramen ovale (PFO).
Soubor a metodika: Prospektivně bylo vyšetřeno 88 pacientů s akutní plicní embolií (průměrný věk 62.7 let, medián 66 let). Sledování dokončilo 42 jedinců. V rámci protokolu byli pacienti vstupně vyšetření kontrastní jícnovou echokardiografií (TEE) se zaměřením na morfologii a funkci obou komor, detekci PFO a průkaz intrakardiálního zkratu. Byla provedena magnetická rezonance (MR) mozku se zaměřením na detekci ischemických ložisek a uvedená vyšetření byla opakována po 18 měsících. Soubor byl dle přítomnosti PFO rozdělen na skupiny: PFO+ (n=34) a PFO- (n=50), resp P-L zkrat+ (n=30) a P-L zkrat- (n=54).
Výsledky: Ve skupině PFO+ prokázán statisticky nevýznamně vyšší výskyt ischemických ložisek mozku na MR při vstupním vyšetření (20 vs. 11 v podskupinách MR+ vs. MR-, resp. ve skupině PFO- 19 vs. 28, p=0.063). Při kontrolní MR mozku byl prokázán jednoznačně statisticky významný nárust ischemických ložisek mozku ve skupině PFO+ (6 vs.10) proti PFO- (1 vs.19), p=0.030 a P-L zkrat+ (6 vs.8) proti P-L zkrat- (1vs 21), p=0.008. Dále byly hodnoceny rozdíly mezi skupinami PFO+ vs. PFO- v laboratorních a echokardiografických parametrech (NT-proBNP, hs-TnT, PLAX EDD RV, PPG Tr reg, TAPSE, TDI Tr anulu a další). Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v žádném z parametrů charakterizující prognostickou závažnost plicní embolie, morfologii, systolickou funkci pravé komory a závažnost plicní hypertenze.
Závěr: Přítomnost PFO s bidirekčním tokem je asociována s vyšším rizikem vzniku ischemických ložisek v mozku zejména v delším časovém horizontu a nezávisle na prognostických rizikových faktorech plicní embolie a mohla by diskriminovat skupinu pacientů vhodných ke katetrizačnímu uzávěru PFO.