Úvod: Vagová stimulace (VNS) se ukázala v pre-klinických i pilotní humánní studii jako bezpečná a účinná metoda léčby chronického srdečního selhání (CHSS). NECTAR-HF je první randomizovaná multicentrická studie s VNS.
Soubor a metodika: Stimulátor Precision Boston Scientific byl implantován pravostranně 96 pacientům ve 24 centrech s následnou randomizací do terapeutické a kontrolní skupiny v poměru 2:1. Hlavními vstupními kritérii byla funkční třída NYHA II-III, EF LK≤35% a QRS≤130ms. Primárním endpointem účinnosti byl ESD levé komory (LK), sekundárními další echo parametry, peak VO2, NT-proBNP a kvalita života. Naše pracoviště se podílelo 10 subjekty (7 mužů) se 70% zastoupením ischemické dysfunkce.
Výsledky: Během 6 měsíčního sledování nebylo prokázáno významné zlepšení v žádném ze sledovaných objektivních parametrů v terapeutické větvi oproti kontrolní skupině. Došlo však ke statisticky významnému zlepšení kvality života (dle klasifikace NYHA i dotazníků MLWHFQ a SF-36). Nebyla prokázaná interference mezi VNS a ICD.
U 10 pacientů z našeho centra nebylo ani při dlouhodobějším sledování dosaženo významného zlepšení EF ani EDD LK oproti stavu před implantací (31,3±5 vs. 30,1±2%, resp. 62,4±6 vs. 61,8±5mm, p=NS). Došlo ale k signifikantnímu zlepšení kvality života dle NYHA (2,55 vs. 2,30, p=0,05). Průměrná stimulační amplituda našeho centra byla při 3 měsíční kontrole výrazně nižší než průměr studie (0,58±0,23 vs. 1,42±0,80mA). Další uptitrací bylo dosaženo průměrné amplitudy 1,67mA. Nezaznamenali jsme infekční komplikaci systému.
Závěr: Studie NECTAR-HF neprokázala účinnost dlouhodobé VNS na reverzní remodelaci LK ani funkční kapacitu. Příčin se nabízí více, např. nízká amplituda či neselektivita stimulace. Je nutné další zkoušení systému. Proto na našem souboru plánujeme testování i akutního efektu VNS na autonomní funkci a hemodynamiku.