Cíl.: srovnání strategie katétrové ablace komorových arytmií v období mezi léty 2010-1014.
Metodika: v období od 1.1. 2010 do 31.12.2014 byli z registru výkonů pacientů na elektrofyziologickém sále Nemocnice Podlesí vybráni nemocní podstupující katétrovou radiofrekvenční ablaci (RFA) pro komorové arytmie.
Výsledky: V posledních 5 letech pozorujeme nárůst počtu pac. podstupující RFA pro komorové arytmie (v r. 2010 8 výkonů, v r. 2014 60 výkonů). Vzestup počtu výkonů jde zejména na vrub vzrůstajícího počtu pacientů s komorovými tachykardiemi (4 výkony v r.2010, 38 výkonů v r. 2014). Narůstající zkušenosti s ablační léčbou vedou k nárůstu použití epikardiálního přístupu, v letech 2010-12 nebyl žádný pacient, v r. 2013 tři výkony a v r. 2014 šest výkonů s epikardiálním přístupem. Celkově devět nemocných podstoupilo v letech 2013-14 epikardiální mapování, osmi nemocným byl přístup použit i k epikardiální ablaci, u šesti z nich úspěšně, u dvou nemocných kombinovaná endo-epikardiální ablace nevedla v následném sledování k absenci recidiv KT. V průběhu r. 2014 čtyři nemocní podstupují další léčbu následující RFA pro její neefektivitu. Jeden pac. řešen hybridní procedurou - v kombinaci endokardiální ablace + následná epikardiální kardiochirurgická ablace. Jeden nemocný po RFA podstupuje transkoronární etanolovou ablaci a dva pacienti podstupují neinvazivní stereotaktickou radioterapii CyberKnife.
Závěr: počet pacientů s komorovými arytmiemi podstupující katétrovou ablaci v posledních pěti letech postupně převýšil počet jednotlivých konvenčních ablací typu (WPW, AVNRT a flutteru síní). Rozvoj RFA vede k nárůstu epikardiálních výkonů (16% všech ablací KT). Část pacientů s recidivami KT po neúspěšné RFA je dále řešena kardiochirurgicky, transkoronární etanolovou ablací či stereotaktickou radioterapií.