Úvod: Cílem retrospektivní studie bylo vyhodnocení vstupních demografických, klinických a laboratorních charakteristik za účelem časné predikce výsledného neurologického poškození u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) po oběhové zástavě v důsledku fibrilace komor s nutností kardiopulmonální resuscitace (KPR) a přetrvávající poruchou vědomí.
Metody: U 70 pacientů (53 mužů, věk 60,3±13,2 let) byla vstupně provedena laboratorní vyšetření, koronární angiografie, echokardiografie ke zhodnocení ejekční frakce LK (EF LK) a následně terapeutické hypotermie (MTH) za použití intravaskulárního řízení teploty s udržováním cílové teploty (33°C) po dobu 24 hodin (Thermogard XP , ICY katétr, Zoll ). Ke zhodnocení neurologického výsledku byla použita škála Cerebral Performace Score (CPS), CPS 3-5 byl považován za špatný výsledek, CPC 1-2 za příznivý výsledek.
Výsledky: Neurologické stav byl hodnocen podle skóre CPC za 3 měsíce po KPR a pacienti byli rozděleni do 2 kategorií: CPS 1-2 (n=35, 50%) a CPS 3-5 (n=35, 50%). Statisticky významný rozdíl byly nalezeny pouze v parametrech věku (65,1±12,6 vs. 55,4±12,1, p=0,0016) a NT-proBNP (3462±3224 vs. 1011±1193, p<0,0001). Obě skupiny se signifikantně nelišily v času do obnovy oběhu (ROCS) - (medián 23 vs. 20 min, p=NS), doby do navození MTH, distribuci pohlaví, lokalizaci AKS, vstupní EF LK (40 vs. 38%, P=NS), S100, NSE, CRP, cTnT. V receiver operating curve (ROC) analýze byly srovnány plochy pod křivkou (AUC) pro parametry NT-proBNP a věk (0,82 vs. 0,76) a byl nalezen signifikantní rozdíl v přesnosti predikce nepříznivého neurologického výsledku (dif. 0,058, p<0,0001). Žádný jiný parametr neumožnil časnou predikci výsledného neurologického stavu.
Závěr: Časně stanovený NT-proBNP a hodnota věku predikují výsledný neurologický stav nezávisle na rozsahu infarktu myokardu a systolické funkci LK.