Východisko: volba nových antikoagulačních léků (NOAK) u pacientů s fibrilací síní v prevenci tromboembolických příhod je dána preskripčním omezením Cíl práce: zjistit, které další faktory ovlivňují výběr NOAK u pacientů s fibrilací síní ve specializované ambulanci. Soubor a metodika: hodnoceny soubor 89 pacientů s fibrilací síní ze specializované ambulance . Skupinu N: 52 pacientů, skupinu W (warfarin) 37 nemocných, porovnány parametry CHADS VASc a CHADS2 (skóre rizika CMP) a HAS-BLED (rizika krvácení). Výsledky: Průměrný věk skupiny N byl 69 let a skupiny W 73 let (p = 0,024), s větším podílem pacientů > 75 let ve skupině W (p = 0,021). Ve skupině W byl častější výskyt srdečního selhání (92 % vs. 77 % p = 0,048) a vaskulárního onemocnění (70 % vs. 48% p = 0,035). Pacienti skupiny N měli nižší riziko CMP ve srovnání se skupinou W (CHADS2 skóre 2,4 vs. 3,0, p = 0,02, CHADS-VASc 3,75 vs. 4,70, p = 0,011) a vyšší riziko krvácení HAS-BLED (2,55 vs. 2,13, p = 0,049). Pacienti ze skupiny W měli nižší ejekční frakci levé komory (EF LK) (41 vs 49%, p = 0,038), vyšší koncentraci kreatininu (p = 0,042), nižší glomerulární filtraci (p = 0,017) a nižší koncentraci hemoglobinu (p = 0,018). Při hodnocení korelací jsme nalezli významnou korelaci mezi CHADS2 skóre a BMI (body mass index, r = 0,477) a inverzní korelaci CHADS2 skóre k EF LK (r = - 0,659) pouze ve skupině N. HAS-BLED skóre vykazovalo inverzní korelaci ke glomerulární filtraci pouze ve skupině N (r = -0,442). Závěr: Pacienti indikování k léčbě NOAK, byli jedinci mladší, s menším podílem pacientů > 75 let, s menším výskytem srdečního selhání a vaskulárního onemocnění, s vyšší EF LK a lepšími parametry ledvinných funkcí. Pacienti léčení NOAK měli nižší rizikové, ale vyšší riziko závažných krvácení. BMI, EF LK a eGFR jsou další parametry, které by měly být při výběru antikoagulační léčby brány v potaz.