Vzhledem k výrazně lepší kontrole hypertenze specialistou je třeba co nejvíce jeho zkušeností předat terénu.
Navržený algoritmus léčby hypertenze vznikl na podkladě platných doporučení pro léčbu hypertenze (LD) a dalších jak praktických, tak teoretických kritérií, jako je srdeční frekvence (SF) odrážející aktivitu sympatiku, snášenlivost léku a jeho mechanismus účinku – zda působí stimulaci presorických faktorů sdruženou s nežádoucími trofickými a metabolickými účinky jako regulační odpověď na pokles TK; dávkování, kombinace léků – jejich účinnost, vzájemné potlačení nežádoucích účinků. Proto se ACEI jevily jako nejlepší léková třída pro monoterapii u nekomplikované hypertenze již dávno. Vzhledem ke svým protektivním účinkům jsou ACEI indikované také ve starším věku přes jejich možná slabší antihypertenzní účinek (na rozdíl od recentních britských LD), event. podle potřeby v kombinaci s kalciovým antagonistou (BKK) a/nebo s diuretikem k rozšíření spektra dobré účinnosti do staršího věku. ACEI by se tak nepodávaly se zpožděním při již vyvinutém orgánovém poškození nebo přidruženém onemocnění. Při nežádoucích účincích je lze nahradit antagonisty angiotensinu II.
Při indikaci betablokátorů (BB) by se měla dát přednost kombinované léčbě malými dávkami před monoterapií BB kvůli zmenšení jejich nežádoucích účinků. Kombinace BB s alfablokátorem je účinná a farmakologicky vyvážená bez stimulace presorických faktorů. Kombinace BB+ACEI může redukovat výskyt diabetu de novo ve srovnání se samotným BB. U pacientů s relativně vyšší SF (asi 75-85 tepů/min.) je lékem prvé volby nedihydropyridinový BKK, nejlépe v kombinaci s ACEI. U ještě vyšší SF podáme BB v kombinacích.
Přenositelná část know-how hypertenzních specialistů může, zvláště v počítačové podobě, urychlit nalezení optimální léčby v primární péči.
S podporou výzkumného záměru AV0Z10300504.