Navození mírné terapeutické hypotermie (MH) je součástí poresuscitační péče.
Cíl: Porovnat účinnost 1. prostého povrchového ochlazování ledovými obklady v nemocnici, 2. kombinovaného ochlazování pomocí ledových obkladů a rychlé nitrožilní aplikace ledového fyziologického roztoku (LFR) v nemocnici a 3. rychlé nitrožilní aplikace LFR v přednemocniční péči (PNP).
Soubor a metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu všech nemocných po srdeční zástavě ošetřených MH na Koronární jednotce II. Interní kliniky VFN Praha od listopadu 2003 do listopadu 2006 a nemocných po srdeční zástavě, u kterých byla MH zahájena v rámci PNP ve Středočeském kraji od července do října 2007. V nemocnici byli pacienti ochlazováni povrchově ledovými obklady (skupina A) nebo kombinací povrchového ochlazování a rychlého nitrožilního podání LFR o teplotě 4ºC v dávce 15,9±5,2 ml/kg (skupina B), v PNP v sanitním voze podáním LFR o teplotě 4ºC v dávce 15,7±5,4 ml/kg (skupina C). Ochlazováni byli na tělesnou teplotu (TT) 33ºC.
Výsledky: Do skupiny A bylo zařazeno 34, do skupiny B 22 nemocných a do skupiny C 4 pacienti. TT před zahájením MH byla srovnatelná ve skupině A, B i C (35,8±1,0 vs. 36,2±0,2 vs. 36,1±1,3 °C, p>0,05). V nemocnici byla ochlazovací rychlost vyšší ve skupině B než ve skupině A (0,90±0,56 vs. 0,37±0,14 °C/30 min, p<0,001). Ochlazovací rychlost v podmínkách PNP (skupina C) byla rychlejší než v nemocnici ve skupině B (2,23±0,96 vs. 0,90±0,56 °C/30, p<0,001). Rychlé podání velkého objemu LFR bylo bezpečné.
Závěr: Kombinace povrchového chlazení a rychlé aplikace LFR v nemocnici umožňila vyšší ochlazovací rychlost než prosté povrchové ochlazování. Aplikace LFR v PNP vedla k rychlejšímu ochlazování než oba nemocniční postupy. Za nejpravděpodobnější vysvětlení považujeme intenzivnější koncentraci posádky sanitního vodu na správné technické provedení metody.