Úvod: Krvácivé komplikace jsou významným faktorem morbidity u kardiochirurgických pacientů. Zejména nemocní indikovaní k akutní chirurgické revaskularizaci myokardu jsou vystaveni vyššímu riziku krvácení z důvodu předoperačního podání antitrombotik. Práce si dává za cíl porovnat naše zkušenosti v této oblasti u dvou skupin akutně operovaných – klasickou technikou za použití levé a.thoracica int.(pedikl) a žilních štěpů, v mimotělním oběhu(MO), a podskupině pacientů operovaných bez použití MO, technikou no touch aorta, za použití skeletonizovaných tepenných štěpů (levá a pravá a.thoracica int., a.rad.).
Materiál a metodika: Od 11/2006 do 10/2007 byla provedena chirurgická revaskularizace u 45 pacientů s AKS. V souboru je 40 (89 %) mužů a 5 (11 %) žen. Průměrný věk je 66 let (42-88). Všem pacientům byla předoperačně aplikována antiagragancia a heparin. Nestabilní anginu pectoris mělo 38 (85 %), nonSTEMI 5 (11 %) a STEMI 2 (4 %) nemocných. „No-touch aorta“(NT) technikou bylo provedeno 25 (56 %) a standardním postupem (MO) 20 (44%) výkonů. V obou skupinách jsme hodnotili krevní ztráty během operace a na pooperačním oddělení, množství podaných krevních derivátů a závažné pooperační komplikace.
Výsledky:Peroperační krevní ztráty (medián) byly 500 ml ve skupině NT a 600 ml ve skupině MO. Krevní ztráty na pooperačním oddělení byly 550 ml (skupina NT) a 650 ml (skupina MO). Průměrný počet perioperačně podaných krevních derivátů na pacienta je ve skupině NT (erytrocyty, plasma, trombocyty) 0,52 resp. 0,12 resp. O transfusní jednoty. Ve skupině MO 1,9 resp. 0,3 resp. 0,5 transfusní jednotky.
Závěr: Domníváme se, že k nižším krevním ztrátám ve skupině NT přispívá nejen operování bez použití MO ale i technika odběru skeletonizovaných tepenných štěpů, která je spojena s menší rannou plochou. Významným faktorem je též možnost podání heparinu v redukované dávce.