Úvod: Levý radiální přístup se přes svoje potenciální výhody v intervenční léčbě akutního infarktu myokardu dosud běžně nepoužívá.
Cíl: Prospektivně srovnat jednoroční výsledky intervencí provedených levým radiálním (LR) a femorálním přístupem (FP) u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi (STEMI).
Metody a výsledky: V roce 2007 bylo na našem pracovišti provedeno 297 intervencí pro STEMI. Do analýzy nebyli zařazeni pacienti v Killip IV (n=22), intervenovaní pravým radiálním přístupem (n=18) a brachiálním přístupem (n=2). Celkem bylo zařazeno 255 pacientů - 129 ve skupině LR a 126 ve skupině FP. Zvolený přístup k intervenci závisel na rozhodnutí výkon provádějícího intervenčního kardiologa. Průměrný věk pacientů ve skupině LR byl 64±11 roků, ve skupině FP 64±10. Rovněž v průměrné hodnotě BMI (LR 28±4 vs. FP 29±5; p=NS) i použití abciximabu se oba soubory významně nelišily (LR 11% vs. FP 12%). Celková doba výkonu ve skupině LR byla 45±21min vs. 43±19 min u FP (p=NS), celkový skia čas ve skupině LR 10±7 vs. 9±6min u FP (p=NS) a spotřeba kontrastu ve skupině LR 144±52ml vs.162±53ml u FP (p<0,05). Konverze na femorální přístup byla nutná v 1,6%. Hospitalizační mortalita ve skupině LR (Killip I-105, II-21, III-3) byla 2,33%, ve skupině FP (Killip I-107, II-12, III-7) 3,97%. Asymptomatický uzávěr levé radiální tepny mělo při propuštění 2,3% pacientů. Závažné lokální komplikace se vyskytly pouze ve skupině FP (3,2% vs. 0% u LR).
Závěr: Levý radiální přístup je bezpečnou a účinnou alternativou femorálního přístupu v intervenční léčbě STEMI bez přítomnosti kardiogenního šoku. Jeho výhodou je minimální riziko lokálních komplikací, nižší spotřeba kontrastní látky, snadná péče o místo punkce tepny a u praváků vysoký stupeň soběstačnosti pacienta po výkonu.
Podpořeno KV VZ UK v Praze č.MSM 0021620817 „Invazivní přístupy k záchraně a regeneraci myokardu“