ÚVOD: Cílem této studie bylo objasnit vliv věku a délky srdečních intervalů na variabilitu systolického krevního tlaku a variabilitu srdečních intervalů.
METODIKA: U 415 zdravých osob ve věku 11-20 let jsme po dobu 5 minut v klidu a v sedě kontinuálně měřili krevní tlak přístrojem Finapres. Ze záznamu byly stanoveny průměrné hodnoty srdečních intervalů (SI) a systolického (STK) krevního tlaku a jejich směrodatné odchylky (SISD, STKSD). Pomocí spektrální analýzy byly v oblasti 0,1 Hz stanoveny parametry variability v relativních (SIrel, STKrel) a absolutních hodnotách (SI0,1Hz, STK0,1Hz).
VÝSLEDKY: S věkem se významně prodlužují SI a roste STK, významně klesá STKSD, naopak SISD, SI0,1Hz, STK0,1Hz, SIrel a STKrel s věkem nekorelovaly. S prodlužujícími se SI narůstala SISD a SI0,1Hz, ale relativní variabilita SIrel klesala. Naopak STKSD, STK0,1Hz, STKrel s prodlužujícími se SI významně klesaly. Multiregresní analýza po standardizaci na SI ukázala významný pokles SISD, SI0,1Hz s věkem, ale nezávislost STKSD a STK0,1Hz na věku. Naopak multiregresní analýza odkryla významný negativní vliv SI a pozitivní vliv věku na parametry SIrel, STKrel.
ZÁVĚR: Všeobecně se přepokládá, že vagové řízení srdeční frekvence se zvyšuje během dětství a dospívání, dokladem tohoto jevu je pokles srdeční frekvence. Zvýšená parasympatická aktivita je obvykle také spojována se zvýšenou variabilitou srdeční frekvence, ale zdá se, že ostatní na věku závislé vlivy (mechanické, humorální nebo neurální) jsou silnější než efekt zvýšené vagové aktivity. Vliv srdečních intervalů na variabilitu STK pravděpodobně způsobil její pokles s věkem, teprve standardizace na SI odhalila, že variabilita systolického tlaku se v období 11-20 let s věkem nemění. Studie ukazuje na nezávislý vývoj tonické a reflexní regulace kardiovaskulárních parametrů.