Úvod: Peripartum kardiomyopatie je vzácné onemocnění charakterizované poruchou systolické funkce v souvislosti s těhotenstvím či období po porodu, při nepřítomnosti jiné příčiny.
Popis případu: 44- letá pacientka přijata pro narůstající námahovou dušnost a bolesti na hrudi. V anamneze bez srdečního onemocnění, dosud dobrá tolerance fyzické námahy. Před 4 lety echokardiografie s normálním nálezem. Pacientka byla 20.den po porodu, který proběhl bez komplikací, dušnost postupně narůstá od porodu, v těhotenství dušná nebyla.
Po přijetí zjištěna těžká difusní porucha stažlivosti myokardu LK – EF 20-25%, oboustranný pohrudniční výpotek a malý perikardiální výpotek. Zahájena léčba srdečního selhání (furosemid, ramipril, carvedilol), z důvodu této léčby farmakologicky zastavena laktace. Laboratorně bez zvýšené zánětlivé aktivity, serologické vyšetření na kardiotropní viry negativní.
5.den hospitalizace zhoršení dušnosti, progrese městnání ve velkém i malém oběhu, proto pod USG kontrolou punkce pohrudničního výpotku komplikovaná plášťovým pneumotoraxem. Stav se postupně upravuje při intenzivní diuretické léčbě.
Podle kontrolních echokardiogarfií je tendence k postupnému zlepšování zlepšování systolické funkce LK, poslední EFLK 40% před propuštěním. Pacientka klinicky stabilizována, bez dušnosti s možností redukce dávky diuretika. Po 32 dnech hospitalizace pacientka propuštěna do domácí péče. Při kontrole v kardiologické ambulanci za 3 týdny po propuštění jen mírná námahová dušnost, kontrolní echokardiografie s nálezem jen hraničně snížené systolická funkce, EF 45-50%.
Závěr: v naší kasuistice popisujeme rozvoj akutního srdečního selhání při kardiomyopatii vzniklé v poporodním období s prakticky úplnou úpravou srdeční funkce v průběhu 2 měsíců.