Úvod: Elektrická izolace vestibulů plicních žil (PVAI) se stala základem katetrizační ablace paroxysmální fibrilace síní (FS), rezistentní na antiarytmika. Nicméně, výkon je technicky náročný a jeho zvládnutí má dlouhou učební křivku. Použití robotické navigace má potenciál učinit výkon rychlejším a preciznějším.
Metody: PVAI byla provedena “na dálku” za pomoci robotického systému (Sensei, Hansen-Medical, Inc.) se speciálním dvojitým ovladatelným pouzdrem (Artisan) u 14 pacientů (10 mužů, průměrný věk 54±12 let, skupina 1). Byl použit katetr s chlazeným hrotem (ThermoCool, Biosense Webster) a software IntelliSense, který měří nepřímo tlak katetru na tkáň. Tato strategie byla srovnávána nerandomizovaným způsobem s konvenčním provedením ablace pomocí stejného katetru ovládaného ručně pomocí transseptálního zavaděče (SR 0, Daig – St. Jude Medical) u 16 pacientů (13 mužů, průměrný věk 55±9 let, skupina 2). V obou skupinách byl k získání 3 D mapy levé síně použit mapovací system Nav X (St Jude Medical) a k monitorování výkonu intrakardiální echokardiografie (AcuNav, Siemens Medical). PVAI byla dokumentována cirkulárním mapovacím katetrem (Lasso, Biosense-Webster).
Výsledky: Robotická navigace vedla k zkrácení doby aplikace radiofrekvenčního proudu (skupina 1 vs 2: 1563±716 vs. 2264±807 sec, p<0.05). Současně došlo k zkrácení celkové doby výkonu (208±28 vs. 248±62 min, p<0.05) a skiaskopického času (15±5 vs. 27±9 min, p<0.001). Ani v jedné skupině nebyly zaznamenány významné komplikace související s výkonem.
Závěry: Časná klinická zkušenost naznačuje, že PVAI za použití robotické navigace je účinnou a bezpečnou metodou. Navzdory tomu, že výkony byly prováděny v rámci učební křivky, vedla tato strategie k zkrácení doby výkonu a skiaskopického času. Jde zřejmě o důsledek zlepšené stability hrotu katetru a intuitivní kontroly jeho pohybu.