Cíl: Posoudit vztah jednorázového stanovení BNP a echokardiografického vyšetření (klidového i zátěžového) k funkčním parametrům (PT, VO2peak, VE/VCO2 slope) u pacientů se srdečním selháním.
Soubor a metodika: 23 pacientů (17 mužů a 6 žen) se srdečním selháním (EFLK<45%) na podkladě ICHS nebo DKMP průměrného věku 59,6±14,3 let (od 34 do 83 let) léčených dle současně platných standardů. Předpokladem zařazení byl alespoň 3 měsíce klinicky stabilní stav.
Transthorakální klidová echokardiografie s těmito parametry: EFLK, objem LS, gradient trikuspidální regurgitace, kvantifikace mitrální regurgitace, pulsní dopplerovské a tkáňové dopplerovské vyšetření. Všichni pacienti absolvovali dynamickou zátěžovou echokardiografii k vyloučení zátěží indukované ischemie, k posouzení kontraktilní rezervy LK a odhadu LVEDP při zátěži (E/e), dále pak maximální spiroergometrický test. Všem byla za standardních podmínek stanovena hladina BNP. Výsledky: Statisticky signifikantní korelaci (p<0,05) s VO2peak vykazovala plasmatická hladina BNP (r = -0,54), E/e v klidu (r = -0,51) a E/e po zátěži (r = -0,64). S pracovní tolerancí (Wmax/kg) korelovala plasmatická hladina BNP (r = – 0,54), E/e v klidu (r =
-0,43) a E/e po zátěži (r = -0,53). S parametrem VE/VCO2 slope odrážejícím ventilační neefektivitu při zátěži korelovala hladina BNP (r = 0,66), E/e v klidu (r = 0,63), E/e po zátěži (r = 0,59) a vrcholový gradient trikuspidální regurgitace (r = 0,43).
Závěr: BNP je nejen výborným prognostickým ukazatelem, ale velmi dobře vypovídá i o funkčním stavu nemocných se srdečním selháním. Z echokardiografických parametrů odráží funkční kapacitu a ventilační neefektivitu při zátěži především poměr E/e, a to jak klidový, tak pozátěžový.
Tato práce je podporována domácím grantem ČKS 2007