Předpokládá se,že perioperační infarkt vzniká na hemodynamicky významné stenózr věnčité tepny v zásislosti na operačním stressu,odpovědi cytokinů,redukované fibrinolytické aktivitě,aktivaci destiček,změn TK a hypohydrataci.Index srdečního rizika se stanovuje na podkladě klinického vyšetření a EKG.Skládá se ze 6 bodů,do kterých patří:1)riziková chirurgická procedůra,2)anamnéza ischemie myokardu,3)srdeční selhávání,4)CMP,5)léčba insulinem a 6)vyšší hodnota kreatininu nad 177umol/l.Nabízí se,že operace je bezpečnější,provedeme-li před ní revaskularizaci věnčitých tepen.Ale!AKB není bez rizika a mortality.Tromboza stentu v periopeačním období může být katastrofou.Oddálení operace může mít závažné následky.Stanovení operačního rizika není vždy spolehlivé a vznik koronární příhody je často nepředvídatelný.Dosavadní randomizované studie(DECREASE a CARP) nepotvrzují zlepšený osud nemocných po preventívní revaskularizaci.Současná praxe ale je taková,že nemocných s podezřením na ICHS končí v předoperačním období koronarografií a revaskularizací-většinou stentem.Jak se vyvarovat trombóze stent v perioperačním období?1)nerevaskularizovat,2)PCI bez stentu,3)výběrem stentu,4)odložením operace.5)ponecháním duální antiagregace během operace.Jednotlivé body jsou ve sdělení rozebrány,uvedeny příklady z vlastního materiálu.V rozhodování je důležitá spolupráce kardiolog-chirurg-anesteziolog,kde je zváženo riziko základní choroby versus možnosti vzniku infarktu.Operace nemocného po implantaci koronárních stentu by měla být prováděna v zařízení,kde je k disposici 24 hodinová služba na akutní koronární intervence.Důležitá je volba správné antiagregační strategie se znalostí druhu stentu a doby jeho implantace.Jsou uvedena doporučení k obnovení průchodnosti stentu v časném poooperačním období.