Cíl práce: Cílem práce bylo zhodnotit vliv dvanáctitýdenního kombinovaného tréninku na výkonnost, ukazatele kapacity transportního systému a na kvalitu života u pacientů s chronickou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) v závislosti na tělesné hmotnosti.
Metodika: Vyšetřili jsme 88 mužů ISCH a rozdělili je do tří podskupin podle velikosti BMI. Symptomy limitovanou sproergometrii jsme provedli před a po aerobním tréninku kombinovaném s posilováním (12 týdnů, 3x týdně). Vnímání kvality života jsme vyšetřovali dle dotazníku SAQ 1-5 (Seattle Angina Questionnaire). Skupina I s BMI do 25: 16 ISCH ve věku 61 ± 9 roků, EF 48 ± 12 %; BMI 24 ± 1 kg.m-2. Skupina II s BMI od 25,1 do 30: 50 ISCH ve věku 63 ± 10 roků, EF 49 ± 9 %; BMI 27 ± 1 kg.m-2. Skupin III BMI nad 30: 22 ISCH ve věku 62 ±10 roků, EF 48 ± 9 %; BMI 31 ± 2 kg.m-2.
Výsledky: Ve skupině mužů s BMI do 25 jsme nalezli (před versus po) signifikantní změnu u
SF max (121±13 v. 133±17; p<0,05), W max (114±34 v. 133±39; p<0,05), VO2 max (1649±389 v. 1964±470; p<0,01), VO2 max/kg (22±5 v. 26±6; p<0,05), SAQ 3 (83±17 v. 88±14; p<0,05). Ve skupině mužů s BMI od 25,1 do 30 jsme nalezli (před versus po) signifikantní změnu u Wmax (109±29 v. 118±32; p<0,05), VO2max/kg (19±4 v. 20±5; p<0,05), SAQ 1 (78±20 v. 83±16; ), SAQ 2 (77±22 v. 85±16; p<0,05), SAQ 3 (82±16 v. 87±15; p<0,01), SAQ 4 (85±17 v. 92±10; p<0,01), SAQ 5 (63±17 v. 71±18; p<0,01). Ve skupině mužů s BMI nad 30 jsme nalezli (před versus po) SAQ 1 (78±15 v. 85±14; p<0,01), SAQ 3 (84±16 v. 89±12; p<0,05), SAQ 5 (71±14 v. 80±14; p<0,01).
Závěr: 12týdenní kombinovaný trénink u pacientů s ISCH vedl ke zvýšení jejich výkonnosti i kapacity transportního systému s BMI menším než 30. U ISCH s BMI nad 30 jsme zvýšení výkonnosti nepozorovali. U všech skupin nemocných jsme nalezli zlepšení subjektivně vnímané kvality života.
Podporováno výzkumným záměrem MSM0021622402.