Hospitalizace v zařízení zdravotní péče je pro nemocného závažným momentem, který ovlivňuje multifaktoriálně jeho dosavadní soukromý život. Významnými determinantami průběhu hospitalizace jsou samozřejmě premorbidní osobnost nemocného, závažnost jeho onemocnění, aktuální psychický a fyzický stav nemocného a jeho sociální statut. Velmi často pomíjenou významnou determinantou je však také přístup zdravotníků a předchozí zkušenost nemocného s chováním a jednáním poskytovatelů péče. Přitom právě jednání zdravotníků při příjmu a následně v průběhu celé hospitalizace významně ovlivní pacientovu ochotu ke spolupráci (compliance), pochopení a akceptaci nezbytných diagnostických a terapeutických procedur a následné postupné převzetí zodpovědnosti za své zdraví a jeho podporu a ochranu.
Dle mnoha dostupných odborných zdrojů (např. Křivohlavý 2002; Tate 2005, Lau 1995, Kristová 2004) je prokázána jednoznačná souvislost mezi jednáním a chováním jedné osoby a jejím vlivem na druhou osobu v rámci sociální interakce. Jde o cyklický proces kaskádovitého charakteru.
V šetření zaměřeném na hodnocení vlivu chování a jednání sestry na průběh hospitalizace byly pomocí dotazníkového šetření zjišťovány pocity nemocných v souvislosti s chováním sestry, jejím jednáním a vlivem celkové image na nemocného. V šetření bylo zařazeno 100 pacientů, kteří byli hospitalizováni po dobu delší než 1 týden. Z výsledků šetření jednoznačně vyplynula potřeba náležité a efektivní komunikace s přihlédnutím k akceptaci individuálních potřeb jednotlivých nemocných, která významně ovlivní průběh hospitalizace.