Cíl: presentovat případ srdečního selhání po antitumorosní léčbě antracykliny a obeznámit s novými poznatkami v jeho prevenci na podkladě prozkoumání literárních údajů v letech 2006-2007
Pacientka P.H., r.42, s diagnostikovaným Ca prsu l.sin (dg.2003), histologicky lobulární infiltrující karcinom, st.p. ablaci mammy l.sin (původně pT2pN1), následně léčena RT a chemoterapií TAC, byla přijata v 4/2005 v rajónní nemocnici se známkami srdečního selhání, vstupní echo vyšetření prokazuje těžkou dysfunkci LK (EF LK 20-25%) s těžkou difúsní hypokinesou, těžkou poruchou plnění (restrikčního typu) a sekundární mitrální regurgitací středně významnou. Odeslána ke koronarografii k vyloučení ischemické kardiomyopatie (KMP). Koronarograficky prokázané nástěnné postižení tepen bez významné fokální stenosy na tepnách vyššího řádu. Vzhledem k historii podávání antracyklinu stav uzavřen jako antracyklinová KMP. Zahájena terapie srdečního selhání se zlepšením sledovaných parametrů LK v dalším průběhu. V kazuistice je dále popsán další osud pacientky jak z kardiologické tak z onkologické stránky a je doplněna o echo snímky a koronarografický nález.
Práce je doplněna o nové literární poznatky v prevenci antracyklinové kardiotoxicyty.
Závěr: Onkologičtí pacienti léčeni potencionálně kardiotoxickou antitumorósní léčbou by i po ukončení této terapie měli být v dispenzáru echo laboratoře pro možnost vzniku pozdního srdečního selhání po této léčbě.