Koexistence srdečního selhání a renální insuficience má velmi špatnou prognózu. Někteří autoři označují toto spojení jako kardiorenální syndrom – SCRS (Severe Cardiorenal Syndrom). Výskyt kardiorenálního postižení stoupá. Jsou to kromě stárnutí populace, kdy u starších jedinců je výskyt renální insuficience a srdečního selhání vyšší, také úspěchy moderní medicíny v léčbě stavů, které jsou rizikovými faktory pro pozdější rozvoj SCRS. Péče o nemocné se SCRS vyžaduje multidisciplinární přístup založený na spolupráci kardiologa a nefrologa. Terapie nemocných s kardiorenálním syndromem zahrnuje jak postupy společné, tak specifickou léčbu nemocných s renální insuficiencí. Při výběru farmakoterapie nemocných se SCRS je nutné mít na zřeteli, že ne pro všechny léky s prokázaným kardioprotektivním účinkem máme dostatek důkazů o jejich prospěšnosti u pacientů s omezením renálních funkcí.
V tomto sdělení předkládáme kazuistiky dvou starších pacientů s kardiorenálním syndromem dokumentující náš přístup k integrované interdisciplinární péči nemocných ve specializované ambulanci.