Cíl: Cílem naší kazuistiky je ukázat na úskalí diagnostiky a léčby této komplikace akutního infarktu myokardu (AIM) u mladého muže se souběžně probíhající oboustrannou bronchopneumonií a syndromem akutní respirační tísně (ARDS) s nutností umělé plicní ventilace v úvodu.
Úvod: Ruptura papilárního svalu s rozvojem těžké mitrální insuficience je katastrofickou komplikací AIM, zpravidla se objevuje 2-7 dnů po jeho vzniku. Vyskytuje se u 1-5 % nemocných s akutním infarktem myokardu. Mortalita u těchto nemocných je velmi vysoká a pohybuje se až kolem 70-90 %.
Soubor, metodika a výsledky: Kazuistika.
31 letý muž byl přeložen na ARO oddělení naší nemocnice pro respirační insuficienci při oboustranné bronchopnemonii s rozvojem ARDS na umělé plicní ventilaci. Příjmového EKG bylo bez známek ischemie. Po ATB přeléčení respiračního infektu, weaningu a extubaci, došlo k progresi systolického prekordiálního šelestu, následně byla transtorakální a jícnovou echokardiografií prokázána ruptura papilárního svalu s prolapsem zadního cípu a hemodynamicky významnou mitrální regurgitací. Koronarograficky byly prokázány vícečetné stenosy koronárního řečiště. Po krátké přípravě byl pacient časně operován – byla provedena chirurgická revaskularizace myokardu a plastika mitrální chlopně – s velmi dobrým výsledkem.
Závěr: Nejdůležitější součástí diagnostiky této méně často se vyskytující komplikace AIM je pozorný opakovaný poslech srdečních ozev nemocného při fyzikálním vyšetření, dále pak opakované provedení transtorakální a event. i jícnové echokardiografie s následným časným operačním řešením – provedením náhrady nebo plastiky mitrální chlopně (dle anatomických poměrů) se současně provedenou chirurgickou revaskularizací myokardu. I přes literaturou udávanou vysokou perioperační mortalitu (30-50 %) byl celý perioperační průběh u našeho pacienta bez výraznějších komplikací.