Cíl: Výsledky ablace pro dlouhodobou perzistentní AF (LSPAF) jsou špatné. Názory na ideální procedurální endpoint jsou nekonzistentní a vliv terminace LSPAF a obnovení sinusového rytmu (SR) samotnou pulzní ablací (PFA) není znám. Cílem práce je zhodnotit dlouhodobý výsledek PFA (Farapulse), vliv obnovení SR na výsledek, a nálezy při opakovaných výkonech u pacientů s LSPAF.
Metodika: V 10/2021-7/2025 podstoupilo 500 konsekutivních pacientů (66±9 let, 138 žen) PFA pro LSPAF se snahou obnovit SR ablací jako ideální endpoint. Izolace plicních žil (PVI), posteriorní box léze a blokáda mitrálního isthmu byly integrálními endpointy výkonu. Intermediární síňová tachykardie (AT) byla cílena selektivně. Opakovaná ablace byla plánována za ≥6 měsíců. Sledování zahrnovalo pravidelné 7-denní monitorace EKG za 3, 6, (9) a 12 měsíců po ablaci a pak každých 6 měsíců.
Výsledky: Při 1.výkonu bylo dosaženo PVI a posteriorní box léze u všech pacientů, blokáda Mi isthmu byla dosažena u 92% pacientů. Terminace AF (do SR nebo AT), resp. obnovení SR ablací bylo dosaženo u 224 (45%), resp. 195 (39%) pacientů. Ze 459 pacientů s ≥6 (19±8) měsíčním sledováním zůstalo bez recidivy AF/AT (≥30 s) 261 (57%) pacientů. Obnovení SR ablací bylo spojeno s lepším výsledkem (Log Rank p=0.0004) (obrázek). Při opakovaných výkonech (n=104 u 99 pacientů) bylo identifikováno 111 typů AT v 73 výkonech; 53 (48%) AT vycházelo ze lokalizovaných zdrojů, 58 (52%) AT byly makroreentry AT, dominovaly peri-mitrální AT (n=48), zatímco roof-dependentní AT nebyla přítomna u žádného pacienta.
Závěr: Obnovení SR pomocí PFA bylo spojeno s lepším výsledkem ve srovnání s potřebou kardioverze na konci prvního výkonu pro LSPAF. Recidivující AT převažovaly nad AF a mezi nimi převažovala peri-mitrální AT, zatímco trvalá box léze byla spojena s úplnou absencí recidivující roof-dependentní reentry AT.
