Cíl:
Cílem práce bylo analyzovat cestu pacienta od prvních příznaků fibrilace síní až k provedení katetrizační ablace se zaměřením na časové prodlevy v jednotlivých fázích procesu. Analýza byla provedena z pohledu koordinace péče a slouží jako výchozí stav před zavedením nového řídicího systému BELLA.
Metodika:
Prospektivní dotazníkové šetření bylo realizováno u 100 pacientů indikovaných ke katetrizační ablaci fibrilace síní v období květen–červenec 2025. Hodnoceny byly tři časové úseky: T1 (od prvních příznaků k návštěvě lékaře), T2 (od stanovení diagnózy k zařazení na čekací listinu, WL) a T3 (od zařazení na čekací listinu k výkonu). Výsledky byly analyzovány podle pohlaví, věkových kategorií (<50, 50–65, 66–75, >75 let) a jejich vzájemné interakce.
Výsledky:
Průměrný věk pacientů byl 62,8 let, zastoupení mužů a žen bylo vyrovnané. Celková průměrná doba cesty pacienta činila 9,74 měsíce (95% CI 8,56–11,00). Nejvýraznější časová prodleva byla identifikována v období mezi stanovením diagnózy a zařazením na čekací listinu (T2), kde 31 % pacientů čekalo déle než 6 měsíců. Statisticky významně delší celková doba byla zjištěna u pacientů ve věku 66–75 let, zejména u žen. Přesto byla úroveň informovanosti a celková spokojenost pacientů s poskytovanou péčí vysoká.
Závěr:
Analýza ukazuje, že hlavní prostor ke zlepšení koordinace péče se nachází v období před zařazením pacienta na čekací listinu. Identifikace organizačních prodlev a rizikových skupin poskytuje důležitý podklad pro cílená systémová opatření. Získaná data slouží jako výchozí referenční rámec pro hodnocení efektivity systému BELLA v dalším období.
