Úvod:
Existuje komplexní vztah mezi obstrukční spánkovou apnoe (OSA) a výskytem arytmií.
Včasná diagnostika a léčba OSA může snížit riziko kardiovaskulárních komplikací včetně výskytu bradykardií, nočních pauz, fibrilace síní a komorových arytmií. U neléčené OSA je 2 – 3 násobně vyšší riziko vzniku nočních bradykardií a pauz. Noční bradykardie a SA pauzy se vyskytují u 20 – 30% pacientů s těžkou OSA.
Kazuistika:
Prezentujeme případ 53 letého pacienta morbidně obézního pacienta, který byl přijatý na naše pracoviště pro stav po srdečním selhání a záchyt SA pauz do 5 sekund i po vysazení bradykardizující medikace. Echokardiografické vyšetření neprokázalo těžkou dysfunkci levé komory nebo přítomnost významné chlopenní vady. Během telemetrické monitorace přetrvávaly SA pauzy o maximální délce 8 s, dominantně v nočních hodinách. Taktéž byly zachyceny i epizody junkčního rytmu. Pro podezření na OSA jsme doplnili limitovanou polygrafii s nálezem těžkého stupně syndromu OSA s AHI (apnoe – hypopnoe index) 103/hod. U pacienta byla zahájena kontinuální přetlaková terapie (CPAP) . Při terapii CPAP došlo k vymizení nočních SA pauz a nebyl zachycen junkční rytmus. Ambulantně byl doplněn EKG holter s nálezem ojedinělé asymptomatické AV blokády II. st. Wenckenbach, s pauzami do maximální délky 2,9 s, bez záchytu pokročilých AV blokád. Arytmologem nebyla indikovaná implantace kardiostimulátoru. Rovněž u pacienta doposud nedošlo k recidivě kardiální dekompenzace.
Závěr:
U výše uvedeného pacienta s těžkou OSA došlo při terapii CPAP k vymizení SA pauz i epizod junkčního rytmu. S odstupem 7 měsíců od zahájení CPAP jsme nezaznamenali recidivu významné bradykardie nebo SA pauz. V našem kardiocentru jsou pacienti se závažnými bradykardiemi diagnostikování a léčení na OSA již během hospitalizace.
