PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

POROVNÁNÍ PŘÍMO A NEPŘÍMO MĚŘENÉ ADHERENCE U SRDEČNÍHO SELHÁNÍ
Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 115

Jelínek L.1, Modrák M.2, Ramík Z.3, Štos L.3, Lazárová M.3, Václavík J.4, Adámek R.5, Sovová E.1

1 Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, 2 Bioinformatics core facility, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha - Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha, 3 Interní a kardiologická klinika, FN Ostrava a Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava, 4 Interní a kardiologická klinika, Fakultní Nemocnice Ostrava, Lékařská fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 5 Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc


Úvod:

Srdeční selhání patří mezi onemocnění, které nejvíce zatěžují zdravotní systémy. Snížení adherence pacientů k medikaci vede ke zhoršení prognózy a růstu nákladů. Ke zlepšení adherence je nutné vědět na které pacienty cílit intervence. Mezi nejčastější a nejlevnější metody zjištění adherence patří dotazníky. Mezi nejspolehlivější a nejdražší patří detekce sérové koncentrace léčiv.

Cíle:

Rozhodli jsme se porovnat přímo měřenou adherenci pomocí sérových koncentrací léků a nepřímou metodou, dotazníkem.

Metody:

Zařadili jsme v roce 2020 do studie 128 pacientů. 24 % žen, průměrný věk 64 let (+- 14). Všichni pacienti měli srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí a byli na alespoň 1 měsíc stabilní medikaci.

Specifický validovaný dotazník k adherenci u pacientů se srdečním selháním není v češtině k dispozici. Inspirovali jsme se různými dotazníky používanými v anglickém jazyce. Náš dotazník měl 4 otázky Q1-4. Dohromady by kladná odpověď na otázky Q1, Q3 a Q4 měla znamenat menší adherenci, zatímco kladná odpověď na otázku Q2 by měla znamenat větší adherenci.

Výsledky:

Spojili jsme všechny otázky do složeného skóre Q_total (Q2 označíme jako negativní, ostatní jako pozitivní), takže vyšší skóre by mělo znamenat nižší adherenci. Nezdá se, že by kompozitní skóre predikovalo adherenci, viz obrázek 1. Na ose x je složené skóre Q total, na ose y adherence přímou metodou. V případě úplné korelace obou metod by existovalo lineární rozložení pacientů (na pomyslné přímce) směrem od 100 %/-1 po 0 %/1.

Závěr:

Nepřímo měřená adherence neodpovídala v našem souboru pacientů reálnému stavu adherence zjištěnému přímou metodou.Výsledek ukazuje na nutnost měření adherence metodami, které nezávisí na odpovědi pacienta a nemohou být tím pádem zkresleny.