Angina pectoris bez obstrukce koronárních tepen (ANOCA) je častý nález u pacientů s bolestmi na hrudi, v jehož patofyziologii se uplatňují zejména dva mechanismy – strukturální nebo funkční poškození mikrocirkulace, či funkční poškození epikardiálních tepen, případně jejich kombinace.
Diagnostické možnosti zahrnují kromě selektivní koronarografie s měřením frakční průtokové rezervy k vyloučení epikardiálního strukturálního postižení, koronární termodiluci (bolusovou, či kontinuální) hodnotící strukturální mikrovaskulární postižení a acetylcholinové (Ach) testování koronární vazoreaktivity k vyloučení epikardiálního a mikrovaskulárního vazospasmu.
Na našem pracovišti jsme zavedli protokol komplexního funkčního koronárního vyšetření s kontinuální termodilucí a Ach testováním, kterým jsme do prosince 2024 vyšetřili 7 pacientů s ANOCA - 57 % žen, medián věku 64,5 let [22-75]. Žádný z vyšetřených pacientů neměl potvrzenou mikrovaskulární dysfunkci, 2 pacienti měli hraniční nález (CRF 2,0-2,5 s MRR > 2,1). Pozitivní Ach testování měli 4 pacienti (57 %) - 2 pacienti epikardiální vazospasmus a 2 pacienti mikrovaskulární spasmus, u kterých došlo po cílené úpravě medikace k oděznění symptomů. V našem souboru jsme z potenciálních nežádoucích událostí pozorovali bradykardii při Ach testování u 3 pacientů (42,8 %, vždy tranzientní a asymptomatická) a paroxysmus fibrilace síní při Ach testování u 1 pacienta (14,2 %, asymptomatický, promptně farmakologicky vertováno propafenonem), všechna vyšetření byla provedena radiálním přístupem.
Komplexní funkční koronární vyšetření je nezbytné k přesné endotypizaci pacientů s ANOCA a potenciálně přínosné v jejich cílené terapii.
