PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

SROVNÁNÍ GLOBAL LONGITUDINAL STRAINU U PACIENTŮ PO PRODĚLANÉ PROTINÁDOROVÉ TERAPII PRO MALIGNÍ LYMFOM V ZÁVISLOSTI NA EJEKČNÍ FRAKCI LEVÉ KOMORY.
Tématický okruh: Primární a sekundární prevence
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 358

Řiháčková E.1, Elbl L.1, Řiháček M.2, Bouček L.3

1 Interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Brno a Lékařká fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2 Hematologicko-transfuzní, Agel Prostějov, Prostějov, 3 Klinická biochemie, FN Brno, Katedra laboratorních metod, Lékařská Fakulta Masarykovy University, Brno



Úvod
Současná protinádorová chemoterapie maligních lymfomů má stále vysoký kardiotoxický potenciál, který se může projevit jak během léčby, tak i za dekády od ukončené onkologické dispenzarizace. Dlouhodobé sledování pacientů je esenciální k časnému odhalení pozdních kardiovaskulárních následků a zahájení adekvátní kardioprotekce. Brzké odhalení klinicky němého kardiovaskulárního poškození by mohlo vést k redukci kardiovaskulární morbidity následkem kardiotoxicity léčby. Cílem studie bylo vyhodnocení možnosti využití global longitudinal strainu (GLS) jako doplňujícího parametru k ejekční frakci levé komory (EFLK) při hodnocení kardiotoxicity. GLS je parametrem odvozeným ze speckle tracking a vyjadřuje longitudinální zkracování myokardu v procentech.

Soubor a metody
U 88 pacientů bylo po ukončení onkologické léčby maligního lymfomu s odstupem minimálně pěti let provedeno echokardiografické vyšetření s vyhodnocením EFLK a GLS. Medián věku v době vyšetření byl 40 let, 52 % pacientů byli muži. Průměrná délka follow upu byla 10 let (5-27).

Výsledky
Na základě EFLK byli pacienti rozděleni do dvou skupin: nižší normální EFLK (53-61 %) a vyšší normální EFLK (> 61%). Mezi oběma skupinami byl zjištěn staticky významný rozdíl GLS (u nižší normální EFLK 17.56 ± 3.2 vs 19.44 ± 2.9 u vyšší normální EFLK).

Závěr
GLS je citlivým parametrem k posouzení akutní subklinické kardiotoxicity. Dle novějších studií se ukazuje jeho robustnost i v případě chronické kardiotoxicity. Jeho rutinní používání je zatíženo velkou časovou a technickou náročností. Na základě dosavadních výsledků studie se jeví přínosné hodnocení GLS pro skupinu pacientů s EFLK mezi 53-61 %. Zjištění patologické hodnoty GLS v této skupině by mělo vést k posouzení potenciálního benefitu zahájení časné kardioprotektivní terapie a zintenzivnění follow-upu.
Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).