PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) je porucha charakterizovaná opakujícími se epizodami kompletní obstrukce horních cest dýchacích, zapříčiňující dechové pauzy a plytké dýchání, vedoucí k fragmentaci spánku a desateraci kyslíkem. Běžnými symptomy je hlasité chrápání, spánek bez odpočinku a spavost během dne. Cílem této práce je zhodnocení mechanizmu OSAS na vznik tachyarytmií a poukázání na nutnost došetřování OSAS v zajímavé kazuistice.

Zpracování souvislosti OSAS a tachyarytmií dle aktuálních zdrojů a zhodnocení jedinečné kazuistiky.

Naše zkoumání vlivu OSAS na tachyarytmie odhaluje zajímavé multifaktoriální prostředí. Začínajíc dysregulací autonomního systému, který připravuje půdu po kaskádu událostí, včetně srdeční remodelace, strukturální přestavby srdce, přizpůsobující se oxidačnímu stresu a chronickému zánětu.
Naše údaje poukazují na prevalenci OSAS u pacientů s fibrilací síní v rozmezí 49-62%. Neléčený OSAS potenciálně zhoršuje výsledky léčby fibrilace síní.
V našem centru jsme léčili našeho kolegu, kardiologa trpícího fibrilaci síní (EHRA III). Na konci léčby na amiodaronu, bez BB pro sklon k bradykardii a s nadále se vyskytující paroxysmy FS. Pacient podstoupil komplexní ablaci v LS pulzním polem systémem Farapulse.
I přes tento zákrok následovala symptomatická recidiva, která si vyžádala další kardioverzi. Následné polysomnografické vyšetření ve spánkové laboratoři potvrdilo OSAS s indexem apnoe-hypopnoe (AHI) 34,7/hod a významným 58% T90.
Pozoruhodné je, že po léčbě kontinuálním pozitivním tlakem v dýchacích cestách (CPAP) došlo u pacienta k výraznému klinickému zlepšení bez dalších symptomatických paroxysmů fibrilace síní.

Tato zjištění odhalují složitou síť interakcí mezi OSAS a srdečními arytmiemi a zdůrazňují potřebu komplexního přístupu k léčbě pacientů, který zahrnuje došetřování a léčbu OSAS u pacientů s fibrilací síní.