Úvod: Terminální stádium chronického srdečního selhání je doprovázeno chronickou orgánovou hypoperfuzí, která se týká i mozku. Následkem je porucha cerebrovaskulární rezervy a porucha kognitivních funkcí, na které jsme se v tomto výzkumu zaměřili.
Sledovaný soubor, metodika: Konsekutivně byli zařazeni kandidáti OTS ve věku ≥18 let bez implantovaného mechanické podpory (LVAD) s významně sníženou systolickou funkcí LK (EF pod 0,40) v klinicky stabilizovaném stavu, kteří podepsali informovaný souhlas. Analyzujeme vyšetření 5 nemocných (věk 54,1±11,92 roku, a 10 kontrol, věk 49,2 ± 12,31 roku).
Vyšetření bylo provedeno při vstupním pohovoru a v odstupu 12 týdnů po výkonu. MOCA test na kognitivní funkce se provádí vyplněním standardizovaných úkolů za asistence proškolené zdravotní sestry. Statistické vyhodnocení bylo provedeno ANCOVA metodou.
MOCA vyšetření se skládá z vyhodnocení hodin, pojmenování obrázků, paměťového zapamatování změn obrázků a výbavnosti zadaných úkolů, úkolů pozornosti, řeči, písmen, abstraktního myšlení a běžné orientace v čase, prostoru. Maximální počet bodů je 30.
Výsledky: Sledovaný soubor: vstupní vyšetření 24,8 bodu, kontrolní 27,6 bodu (významné zlepšení, p = 0,012)
Kontrolní soubor vstupní vyšetření 28,4, kontrolní 28,8 bodu (n.s.)
Zlepšením funkce srdce (hodnoceno ejekční frakcí LK) došlo ke statisticky významnému zlepšení kognitivních funkcí u sledovaného souboru, kontrolní vyšetření již není významně sníženo proti kontrolní skupině.
Závěr: Vyšetření kognitivních funkcí je důležité pro celkové posuzování zdravotního stavu nemocných, zejména pro hodnocení kvality jejich života a můžeme jej i pokládat za praktické potvrzení zlepšené perfuze mozku po provedené Tx srdce.
Podpořeno MZ ČR – RVO („Institut klinické a experimentální medicíny – IKEM, IČ 00023001“).
