VIEW AN ABSTRACT

Cíl: Významné cévní komplikace (VCK) jsou nejčastější komplikací katetrzační ablace komorových arytmií (jak idiopatických, tak zejména při strukturním onemocnění srdce- SOS). Retrospektivně jsme anylzovali výskyt a prediktory VCK ve velkoobjemovém expertním centru.
Metody: Byli zařazeni pacienti, kteří podstoupili první ablaci komorové arytmie v období mezi srpnem 2006 a prosincem 2020. Většina ablací byla provedena v analgosedaci. Současně bylo využíváno zobrazení pomocí intrakardiální echokardiografie. Bylo využito dedikovaného institucionálního systému pro sledování periprocedurálních komplikací. VCK byly definovány jako komplikace, které měly za následek trvalé poškození nebo úmrtí, vyžadovaly intervenci nebo léčbu nebo prodloužily hospitalizaci (>48 hrs), případně vedly k nové.
Výsledky: Kohorta nemocných zahrnula 2293 procedur. Ablace idiopatických arytmií byla provedena u 656 pts (muži: 50%, věk: 51 ± 17 let, re-ablace: 15%). SOS KT byly ablovány u 1637 pts (muži: 88%, věk: 63 ± 13 let, re-ablace: 30%, ischemická KMP: 65%, LVEF: 34 ± 13%, elektrická bouře: 24%). VCK byly zjištěny u 2.4 % ablací idiopatických arytmií (4.0% u mužů vs. 0.9% u žen, P <0.01). U ablací při SOS dosáhl výskyt VCK 3.5 % (2.8% u mužů vs. 9.4% u žen, P <0.00001). Na základě multivariační analýzy bylo sestaveno kompozitní rizikové skore k predikci VCK složené ze součtu bodů pro věk (0, 1, 2, a 3 body pro <50, 50–59, 60–69, a ≥70 let), ženské pohlaví (2 body), hladina kreatininu >1.3mg/dL (2 points), celkem 0–7 (Obr).

Závěry: Zatímto u ablací idiopatických arytmií byly VCK častější u mužů, což může odrážet větší procento složitějších ablací v levé komoře s arteriálním vstupem, u SOS byly VCK mnohem častější u žen. Kompozitní rizikové skóre předpovídá riziko VCK nezávisle na příčině arytmie.