RETROSPEKTIVNÍ ZHODNOCENÍ LÉČBY COVID-19 U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ S ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Tématický okruh: Hypertenze, ateroskleróza | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 477 | |
| Václavík J.1, Plášek J.2, Dodulík J.1, Gai P.3, Hrstková B.4, Škrha J.5, Zlatohlávek L.5, Danko P.6, Ondráček P.7, Šmíd J.8, Čubová E.8, Sojka R.9, Čapek B.10, Kollárová M.11 1 Interní a kardiologická klinika, FN Ostrava, Ostrava, 2 Interní a kardiologická klinika, Fakultní nemocnice, Ostrava, 3 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava, 4 Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava, 5 III. Interní klinika, Všeobecná Fakultní nemocnice, Praha, 6 Interní oddělení, Nemocnice Havířov, p.o., Havířov, 7 Interní oddělení, Bílovecká nemocnice, a.s., Bílovec, 8 Interní oddělení, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, 9 Interna a geriatrie, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, 10 Interní oddělení, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, Krnov, 11 Interní oddělení, Nemocnice Třinec, p.o., Třinec | |
Úvod: Cílem této práce bylo zhodnotit ovlivnění nemocniční mortality na COVID-19 léčbou podávanou za hospitalizace u neočkovaných pacientů s a bez arteriální hypertenze. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto celkem 967 pacientů hospitalizovaných od 1.1. do 31.3. 2021 pro PCR pozitivní respirační infekci COVID-19 ve dvou univerzitních a 5 okresních nemocnicích. 700 pacientů mělo arteriální hypertenzi, jejich průměrný věk byl 72,3 let, průměrné BMI 30,1, 54,3% byli muži. 267 nehypertoniků mělo průměrný věk 62,5 let, BMI 28,2, 57,7% mužů. Míra hospitalizační mortality byla hodnocena pomocí regresní analýzy a log-rank (Mantel-Cox) testu, pro jednotlivé faktory byly vykresleny Kaplan-Meierovy křivky přežití. Výsledky: Pacienti s hypertenzí a probíhajícím onemocněním COVID-19 měli očekávaně signifikantně vyšší hospitalizační mortalitu (30 vs. 23%, P=0,021, viz Obr. 1) než nehypertonici. Kortikoidy byly použity u 79,8% pacientů bez hypertenze a 75,3% hypertoniků. U hypertoniků bylo podání kortikoterapie asociováno se zvýšením hospitalizační mortality (HR=1,61, 95% CI 1,1-2,4, P=0,023) (viz Obr. 2), a to zejména u pacientů se středně těžkým průběhem (vyžadujících oxygenoterapii, ale bez potřeby umělé plicní ventilace). Léčba isoprinosinem neovlivňovala hospitalizační mortalitu u hypertoniků ani nehypertoniků. Suplementace vitaminu D neměla vliv u nehypertoniků (P=0,261), ale u hypertoniků byla spojena s významně nižší nemocniční mortalitou (HR=0,704, 95% CI 0,5–0,9, P=0,027). Závěr: V této retrospektivní analýze bylo podání kortikoterapie u pacientů s arteriální hypertenzí a probíhajícím onemocněním COVID-19 asociováno s vyšší nemocniční mortalitou, zatímco suplementace vitaminu D mortalitu snižovala. Isoprinosin nemocniční mortalitu neovlivnil. | |
 | |
 |
