VIEW AN ABSTRACT

KATETRIZAČNÍ ABLACE SÍŇOVÝCH TACHYARYTMIÍ U NEMOCNÝCH S PLICNÍ HYPERTENZÍ: PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY RANDOMIZOVANÉ KLINICKÉ STUDIE
Topic: Heart rhythm disorders
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 365

Havránek Š.1, Wichterle D.2, Skála T.3, Fingrová Z.1, Reichenbach A.4, Dusík M.1, Ambrož D.1, Dytrych V.1, Jansa P.1, Hutyra M.3, Řídel Z.1, Klimeš D.3, Kautzner J.4, Táborský M.3, Linhart A.1

1 II. interní klinika, VFN Praha, Praha, 2 Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, 3 I. Interní klinika, FN OL, Olomouc, 4 Klinika kardiologie, IKEM, Praha


Úvod: Fibrilace síní (AF) a síňové tachykardie (AT), včetně flutteru síní I. typu (AFL), jsou známou komplikací u nemocných s plicní hypertenzí (PH). Optimální léčba AF/AT u nemocných s PH nebyla doposud stanovena. Cílem sdělení je zhodnotit klinický efekt rozdílných strategií katetrizační ablace (CA) pro symptomatickou AF/AT u nemocných s prekapilární či kombinovanou PH.
Metody: Provedli jsme průběžnou analýzu pokračující randomizované klinické studie, které se účastní tři centra v ČR. Porovnáván je efekt selektivní CA klinické tachyarytmie (větev A) a komplexní CA rozšířené o ošetření dalšího arytmogenního substrátu (větev B). Primárním end-pointem (PE) je dokumentovaná recidiva tachyarytmie za >3 měsíce od výkonu bez antiarytmické léčby.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 77 nemocných (42 mužů; věk: 67±10 let). Klinická tachyarytmie byla AF, AFL nebo jiná AT u 42, 20 a 13 pacientů. Do větve A a B bylo randomizováno 39 a 38 pacientů. Alespoň částečný follow-up má 69 (90 %) nemocných (36 a 33 ve větvi A a B). U těchto pacientů nebyl doposud zaznamenán významný rozdíl ve výskytu PE: 15 (42 %) vs 13 (40 %) pacientů ve větvi A a B. Výskyt PE je významně nižší u nemocných, u nichž je klinická tachyarytmie AFL nebo jiná AT (n = 28) oproti nemocným s AF (n = 41) bez ohledu na léčebnou strategii: 5 (18 %) vs 23 (56 %), p = 0.002. Výskyt PE je rovněž spojen s horšími výsledky 6MWT (317 (280; 363) vs. 396 (280; 453) m), vyšším tlakem v zaklínění (12,5 (11; 18) vs. 10 (8; 14) mmHg), výdejové rychlosti ouška levé síně (0,3 (0,26;0,43) vs. 0,5 (0,45; 0,75) m/s), p <0,05.
Závěr: Z dostupných dat vyplývá, že extenzivní přístup při ošetření AF/AT u nemocných s prekapilární či kombinovanou PH nepřináší klinicky lepší výsledek oproti CA omezené na léčbu klinické tachyarytmie. U nemocných s AF a PH se jeví klinická účinnost CA bez podpory antiarytmik nízká.